Když má i smazání váhu
Představte si, že každá smazaná fotka, každý vyčištěný e-mail a každý řádek kódu, který běží na pozadí, má skutečnou váhu. Znělo by to jako bláznivý nápad, ale britský fyzik Melvin Vopson z Portsmouthské univerzity to bere vážně.
Podle něj není informace jen něco abstraktního. Každý bit dat prý nese maličkou hmotnost – přibližně 3,19 × 10⁻³⁸ kg. Číslo je tak malé, že ho sotva dokážeme představit. Když ho ale vynásobíme počtem všech bitů ve vesmíru, dostaneme obrovské množství „skryté hmoty“.
A právě to by mohlo vysvětlit, proč astronomové už desítky let hledají chybějící hmotu, která drží galaxie pohromadě – takzvanou temnou hmotu. Vopson tvrdí, že stačí zhruba 10⁹³ bitů informace, aby vysvětlily všechny tyto neviditelné kilogramy.
Informace jako pátý stav hmoty?
Nejzajímavější je, že Vopson považuje informaci za základní stavební kámen reality – podobně jako pevnou látku, kapalinu, plyn nebo plazma. Pokud má pravdu, znamená to, že gravitace nejen přitahuje hmotu, ale také udržuje informaci v pořádku. A to už je jen krůček k otázce, která zní skoro jako sci-fi: co když celý vesmír běží na jakémsi obřím počítači?
Jak to ověřit?
Vopson navrhuje jednoduchý, ale přesný experiment. Srazí elektrony s jejich antihmotnými protějšky – pozitrony – uvnitř tenké kovové fólie. Při srážce se obě částice změní v paprsek fotonů. Pokud informace opravdu váží, měla by se tato hmotnost projevit na energii nebo chování fotonů. Měření bude extrémně citlivé, ale teoreticky proveditelné.
Proč to vůbec řešit?
I kdyby se teorie ukázala jako slepá ulička, už teď přináší něco cenného. Ukazuje, že i ty nejbizarnější otázky mohou vést k reálným experimentům. A kdo ví – možná právě takové otázky jednou přepíšou naše chápání vesmíru.