Záhadný nárůst sebevražd mladých lidí. Co má společného s konzervanty v uzeninách?

Něco vám prozradím. Když jsem poprvé narazil na výsledky nového výzkumu, myslel jsem si, že jde o nějaký omyl. Konzervant, který používáme denně v jídle, spojený s něčím tak tragickým? To nedávalo smysl.

A přesto — vědci z BMJ Public Health teď bijí na poplach. Jejich data ukazují, že dusičnan sodný (ano, ten samý, co drží naši slaninu růžovou) se objevuje v souvislosti s nečekaným nárůstem sebevražd, a to především u mladých lidí.

Co vlastně dusičnan sodný je?

Pokud jste někdy přemýšleli, proč salám nikdy nešedne jako třeba vařené maso — za tím stojí právě dusičnan sodný. Používá se v potravinářském průmyslu přes sto let. Zabraňuje růstu nebezpečných bakterií, především té, která způsobuje botulismus. A ano, udržuje maso krásně růžové.

Koupíte ho v podstatě kdekoli. Běžný konzervant. Zahradníci ho občas používají na hnojení. Nic tajného, nic zakázaného.

Problém nastává, když ho někdo sní ve velkém množství. V takovém případě dokáže vážně narušit schopnost krve přenášet kyslík. A v dostatečné dávce? To může být smrtelné.

Co našli vědci?

Vědci prozkoumali případy zaslané do britské laboratoře specializující se na testování dusičnanů a dusitanů v tělech zemřelých. Časové období: 2019 až 2024.

Ze 201 podezřelých případů jich nakonec detailně analyzovali 164 — tam, kde koroner povolil použití dat. A tady přichází to, co mě zaráží nejvíc:

Průměrný věk obětí byl 28 let. Osmadvacet. Ne starší lidé s chronickými nemocemi. Mladí dospělí, teenageři, dvacátníci.

71 procent případů tvořili lidé z generace Z a mileniálové. A celkově drtivě převažovali muži — 109 oproti 52 ženám.

Ale nejzávažnější byla čísla z krevních testů. V 87 procentech případů vědci naměřili hladiny dusičnanů a dusitanů přibližně stokrát vyšší, než jaké se v těle vyskytují přirozeně. Tohle rozhodně nebyl neúmyslný kontakt s chemikálií. Tady šlo o záměr.

Čísla jsou téměř jistě vyšší

Výzkumníci sami upozorňují, že jejich zjištění jsou s největší pravděpodobností podhodnocená. Testování na dusičnany a dusitany se totiž standardně nezahrnuje do každého vyšetřování podezřelého úmrtí. Existují tedy pravděpodobně další případy, které jednoduše unikly statistikám.

Navíc existuje problém s načasováním — doba mezi smrtí a doručením vzorků do laboratoře se značně lišila, což mohlo ovlivnit přesnost měření.

Takže i 164 potvrzených případů je znepokojivých, skutečnost může být ještě temnější.

Propojení s internetem

Tady se studie dostává na opravdu citlivou půdu.

Vědci poznamenali, že mladší generace mají většinou lepší digitální gramotnost než starší ročníky. Zní to jako výhoda — a většinou jí také je. Jenže právě tato schopnost může usnadnit zranitelným mladým lidem najít škodlivý obsah online.

Studie popisuje, jak informace o tom, jak dusičnan sodný získat a použít k sebepoškození, kolují na internetu zcela volně. Někdy se skrývají za "podporu duševního zdraví" nebo jsou prezentovány jako klidná, bezbolestná možnost. Tato dostupnost se časově shoduje s nárůstem případů, které vědci pozorovali.

Upřímně? Nemám jednoduchá řešení. Internet je v tomto ohledu dvousečná zbraň a moderování obsahu je nesmírně složitá záležitost. Ale souvislost mezi online dostupností těchto informací a demografií případů ignorovat nelze.

Co s tím?

Výzkumný tým byl ve svých závěrech poměrně přímočarý: použití dusičnanu sodného jako metody sebevraždy je v Británii "významné a znepokojivé". Volají po naléhavé akci a přehodnocení neomezeného přístupu k této chemikálii.

Možné kroky, které mě napadají:

• Přísnější regulace prodeje dusičnanu sodného — podobně jako u jiných potenciálně nebezpečných látek
• Lepší screeningové protokoly pro koronery a lékařské examinátory
• Cílené zdroje duševního zdraví pro mladé lidi
• Nepřetržité úsilí o odstranění škodlivého obsahu, aniž bychom zadusili legitimní diskuse o duševním zdraví

Moje myšlenky

Budu upřímný: když jsem začal studii číst, první reakce byla "to nemůže být pravda". Dusičnan sodný je všude. Příliš běžný na to, aby souvisel s něčím tak tragickým.

Ale data mluví jasně. A vědci pečlivě zdůrazňují, že tyto případy představují záměrnou konzumaci v mimořádně vysokých dávkách. Ne kontakt z jídla. Úmyslné požití koncentrovaného množství.

Co mě zasahuje nejvíc? Ten věk. Jsou to mladí lidé — spousta z nich teenageři — kteří měli pocit, že jiné východisko neexistuje. To je srdcervoucí, ať už o jakoukoli metodu jde.

Pokud vy sami nebo někdo ve vašem okolí bojuje s podobnými myšlenkami, prosím, vyhledjte pomoc. V Británii můžete kontaktovat Samaritány na čísle 116 123 nebo napsat na jo@samaritans.org. Jsou tady lidé, kteří vám pomohou.

Tato studie otevírá otázky, které dalece přesahují dusičnan sodný. Dotýkají se regulace běžných chemikálií, přístupu mladých lidí k informacím online i toho, jak budovat lepší sítě podpory pro ty, kdo se potýkají s problémy duševního zdraví. Je toho hodně k promyšlení, ale právě takové rozhovory jsou potřeba.

Zdroj: ScienceDaily, na základě výzkumu publikovaného v BMJ Public Health