Velká nedorozumění kolem červích děr, která všechno změnila

Představte si, že Einstein vlastně nevymyslel červí díry. Přesto se jeho práce stala základem jedné z nejoblíbenějších myšlenek sci-fi. Stačilo, aby někdo špatně pochopil starý matematický zápis a vznikl celý filmový vesmír.

Když Einstein řešil něco úplně jiného

V roce 1935 pracoval Einstein s Nathanem Rosenem na úplně jiném problému. Chtěli pochopit, jak se chovají částice v extrémních gravitačních podmínkách. Tedy tam, kde se prostor chová tak divně, že běžné fyzikální zákony selhávají.

Výsledek se jmenuje Einstein-Rosenův most. Vznikl jako matematické řešení, které spojuje dvě verze stejného časoprostoru. Nešlo o tunel pro kosmické lodě. Šlo o způsob, jak udržet Einsteinovu teorii relativity v souladu s kvantovým světem.

Sci-fi si vzala fyziku do svých rukou

Až v osmdesátých letech začali fyzici přemýšlet, jestif by tento most mohl být skutečným průchodem. Od té doby se červí díry staly symbolem rychlého cestování vesmírem.

Ve skutečnosti to ale nefunguje. Matematika ukazuje, že Einstein-Rosenův most se okamžitě zhroutí. Nepřežije ani okamžik, který by stačil na průchod. Neexistuje ani žádný pozorovatelný důkaz, že by takové struktury existovaly. Všechny nápady na stabilizaci červích děr vyžadují exotickou hmotu, která zatím není prokázána.

Einsteinův most ve skutečnosti souvisí s časem

Novější pohledy na stejnou matematiku naznačují, že původní myšlenka s časem souvisí úplně jinak. Einstein-Rosenův most nemusí spojovat dvě místa v prostoru. Může spojovat dvě směry času – jeden dopředu a druhý dozadu.

Fyzikální zákony jsou totiž v základu časově symetrické. Pokud bychom rovnice běželi „dozadu“, stále by fungovaly. V kvantovém světě je tato symetrie dokonce normální. Věci se mohle