Dvě rány osudu: Co když Velké otřesy přijdou v rychlém sledu?
Musím vám říct o něčem, co mě po přečtení téhle studie nepustilo ke spánku. A upřímně? Nevím, jestli vám tohle sdělit je užitečné, nebo jestli vám (i sobě) jen přidám nový důvod k obavám.
Tichomoří severozápad se na „Tu velkou" připravuje už desítky let. Tu, co by zatřásla vším od Vancouveru až po Kalifornii. Je to téma, které tady v Portlandu padne u večeře, předmět kurzů krizové připravenosti, a vlastně takový divný součást regionální identity.
Ale tady je ta novinka: vědci teď naznačují, že ten nejhorší scénář možná není jedno zemětřesení. Může jich přijít víc, rychle za sebou.
Problém dvou zlomů
Pojďme si rozebrat vědu, protože je to fascinující (a trochu děsivé). Podél pobřeží Pacifiku se táhne takzvaná subdukční zóna Cascadia. Představte si to jako obří srážku v slowed-motion pod hladinou – Pacifická deska se pomalu (opravdu pomalu, v řádu centimetrů za rok) zasouvá pod severoamerickou desku. Když to napětí jednou povolí, mluvíme o otřesech přesahujících sílu 9.0.
Tohle už jsme tu jednou měli. V roce 1700 Cascadia praskla v pravděpodobně 9.0 události. Tsunami z tohoto otřesu dokonce dorazily až do Japonska. Představte si to – chvění v Oregonu, vlny v Japonsku.
Teď přichází nová studie v časopise Geosphere. Vědci našli důkazy, že když Cascadia selže, kalifornský zlom San Andreas možná taky nezůstane v klidu. Tyto dva systémy zlomů mohou být propojené víc, než jsme si mysleli – a potenciálně spustit druhé velké zemětřesení krátce po prvním.
Jak na to vědci přišli?
Výzkumníci použili sedimentová jádra z mořského dna u mysu Mendocino v severní Kalifornii – místa, kde se ty dva zlomové systémy v podstatě setkávají pod vodou. Tady přichází ta chytrá část: zemětřesení vytvářejí podvodní sesuvy, které zanechávají specifické vrstvy sedimentu. Analýzou těchto vrstev můžou vědci číst historii zemětřesení jako stránky v knize.
Co našli? Důkazy takzvaných „dvojitých vrstev" – sedimentové vrstvy ukazující dva otřesy v sledu. První otřes by uložil jemný kal, a pak během hodin nebo dnů by druhý otřes nanesl hrubší sediment nahoře. Časový rozestup mezi těmito událostmi? Minuty až hodiny, ne týdny nebo měsíce.
Stalo se to minimálně jednou za posledních 3100 let. Takže to není teorie – stalo se to už.
Proč by vás to mělo zajímat?
Buďme chvíli upřímní. Bydlím v Portlandu. Ten preparedness cirkus kolem zemětřesení jsem prošel – nouzový balíček, zásoby vody, celá ta paráda. Ale vždycky jsem si myslel, že i kdyby Velká přišla, bude aspoň čas na reakci a zotavení před další katastrofou.
Když je tahle research správná, ten čas se možná měří v hodinách, ne v týdnech nebo měsících.
Zamyslete se nad tím, co to znamená. Seattle, Portland, Vancouver – to jsou velký metropolitní oblasti. FEMA, i kdyby dělala, co může, by byla přetížená jednou 9.0 událostí. Představte si koordinovat pomoc, když se země pořád třese od druhého otřesu, kdy mosty byly poškozené prvním a potenciálně ještě víc tím druhým, kdy pobřežní komunity řeší tsunami z obou.
Měřítko by bylo v dějinách USA bezprecedentní. Nemluvíme o obnově po jedné katastrofě. Mluvíme o simultánních katastrofách napříč více státy.
Co s tímhle uděláme?
Upřímně? Nemám tady uspokojivou odpověď. Vědci netvrdí, že se to STANE, jen že je to možné a má historický precedens. Šance, že dvě velká zemětřesení přijdou v rychlém sledu během našeho života, jsou pořád relativně nízké.
Ale tady je to, co mi pořád vrtá hlavou: už teď víme, že severozápad Pacifiku je na velkou seismickou událost zralý. Víme to roky. Tahle nová studie ten základní fakt nemění – jen přidává další vrstvu „možná se připravte o trochu víc, než máte teď."
Možná je to dobrá výmluva zkontrolovat nouzové zásoby, promluvit si s rodinou o komunikačním plánu, konečně přidělat tu knihovnu ke zdi. Ne z paniky, ale ze stejné základní opatrnosti, kvůli které si zapínáme bezpečnostní pásy nebo máme kouřové hlásiče.
Země dělá svoje už miliardy let a nijak zvlášť ji nezajímá naše infrastruktura nebo naše harmonogramy. To je zároveň děsivé a zvláštně uklidňující, když se nad tím zamyslíte.
Ať tak či onak, země pod našima nohama nám pořád připomíná, kdo je tady skutečně šéfem.
Pokud chcete proniknout hlouběji do vědy, můžete si přečíst celou studii v časopise Geospace nebo se podívat na víc informací od Popular Mechanics. A mezitím – možná se podívejte, jak ukotvit váš ohřívač vody. To je jedna z jednodušších přípravných věcí, které můžete udělat.