Dinosaurus, který se nehodlá vyhubit
Představte si: platíte kartou v kavárně a v pozadí běží kód napsaný dřív, než se vaši rodiče seznámili. Ten jazyk se jmenuje COBOL. Vynalezený v roce 1959, pohání klíčové systémy po celém světě. Věříte tomu?
V éře umělé inteligence a kvantových počítačů to zní jako sci-fi. Ale realita je ještě divočejší.
Kdy se dočasný řešeník stane peklem na dlouho
COBOL měl být snadný. Čitelný jako obyčejná čeština. Cílem bylo, aby s ním pracovali úředníci, ne jen programátoři v bílých pláštích. A fungovalo to až moc dobře.
Banky ho zbožňovaly. Státní úřady ho přijaly. Letecké společnosti na něm stavěly rezervace. Když přišly novinky, bylo pozdě. COBOL se stal jako železobeton – vyndejte ho a vše se zhroutí.
Fakt: 95 % výběrů z bankomatů běží na COBOLu. Příště, když si sundáte hotovost, mluvíte s programem starším než Beatles.
Paradox COBOLu: všude a nikde
Tady to začíná být strašidelné. COBOL je všude – a zároveň ho nikdo nezná:
- Všude: V bankách, sociálních dávkách, řízení letového provozu.
- Nikde: Na univerzitách ho neučí. Programátoři stárnou a odcházejí.
Jako kdyby mosty stavěli technikou, kterou dnes nikdo neovládá. Co se může pokazit?
Proč to nejde jen tak "opravit"
„Proč to nepřepíšou do Pythonu nebo JavaScriptu?“ ptáte se. Bohužel, není to tak jednoduché.
Představte si operaci srdce během maratónu. Tyto systémy zpracovávají miliony transakcí denně. Mají desítky let logiky v milionech řádků kódu.
Jeden bankovní šéf mi řekl: jejich jádro má přes 200 milionů řádků COBOLu. Pro srovnání: Windows 10 má 50 milionů. Nejde o appku, ale o celou digitální civilizaci.
Lidská krize za kódem
Největší noční můra? Lidé, kteří to udržují, odcházejí do důchodu. Nebo umírají. Znalosti mizí.
Mluvil jsem s 78letým programátorem COBOLu. Stále ho volají opravit rezervace letů. „Jsem příliš cenný na důchod,“ vtipkuje. Ale není to vtipné.
Žijeme ve stínu COBOLu
Každý den na něm spoléháte:
- Bankomat.
- Letecká letenka.
- Státní dávky.
- Výplata.
Není to špatný kód. Je stabilní, spolehlivý, testovaný desetiletí. Ale křehký, drahý na údržbu a pomalý na změny.
Cesta vpřed (pokud se podaří)
Tech svět se probouzí. Někteří migrují do cloudu. Cvičí nové programátory v COBOLe. AI zkouší automatické převody.
Ale bude to trvat desetiletí. Pokud vůbec.
Lekce z COBOLu
Technologie nás učí: dočasné řešení se stává trvalým. „Dost dobré“ se mění v „příliš velké na změnu“.
Při stavbě dnešních systémů se ptejme: co budou nadávat budoucí generace? JavaScript? Promiňte, ale ano.
Zdroj: https://www.wired.com/story/cobol-is-the-asbestos-of-programming-languages