Kdepak že jsme se tu vzali? Nové důkazy mění historii lidské migrace

Takovej ten moment, kdy člověk sedí a přemýšlí — jak je vůbec možný, že se naši dávní předkové (nebo aspoň jejich příbuzní) dokázali tak bezhlavě rozejít z Afriky do celého světa? Žádné mapy, žádné GPS, žádné navigace. A přesto tu dneska sedíme doslova všude.

Nová studie publikovaná v časopise Science Advances mě v tomhle ohledu ohromila ještě víc. Ukazuje totiž, že naši прародители (nebo aspoň Homo erectus) se do Východní Asie dostali zhruba o milion let dříve, než jsme si mysleli. Milion let! To není žádná drobná úprava.

O co tady jde?

Vědci znovu prozkoumali tři lebky Homo erectus, které byly původně objeveny na lokalitě Yunxian v Číně koncem 80. a 90. let. Tyto lebky pak dlouhá léta ležely v depozitářích a čekaly, až na ně někdo sáhne s lepšími nástroji.

A jaké nástroje to byly? Použili datovací metodu, která měří izotopy hliníku a beryllia v okolní půdě. Jo, zní to hodně technicky. Ale vlastně je to docela chytrý princip: když je křemen zasažený kosmickým zářením z vesmíru (vážně!), vznikají tyhle konkrétní izotopy. Jakmile se ten křemen dostane pod zem, kosmické záření už ho nedosáhne a izotopy se začnou rozpadat. Podle toho, kolik rozpadu nastalo, se dá odhadnout, kdy byl vzorek pohřben.

Chytrý, co?

Proč je to důležitý?

Tady to začíná bejt zajímavý. Původní odhad stáří těchto lebek byl někde mezi 800 tisíci a 1,1 milionu let. To není špatný. Ale nová analýza ukazuje stáří kolem 1,77 milionu let — to je rozdíl skoro celýho milionu let.

Když se tyhle datumy potvrdí, znamená to, že Homo erectus dorazil do Východní Asie skoro ve stejnou dobu jako do jiných částí Eurasie. Nejstarší známé fosílie Homo erectus mimo Afriku pocházejí z Dmanisi v Gruzii a jejich stáří se odhaduje na 1,78 až 1,85 milionu let. Takže — naši dávní příbuzní se možná dostali do Číny prakticky ve stejnou dobu, kdy dorazili do Kavkazu.

Homo erectus: náš dlouhonohý bratranec

Pro případ, že byste Homo erectus neznali — představuju vám člověka, kterého si představuju jako prvního opravdovýho dobrodruha lidstva.

Homo erectus byl první hominin, který začal vypadat opravdu lidsky — no, jako vzdálený lidský příbuzný. Měl kratší ruce a delší nohy než předchozí druhy, což naznačuje, že byl skvěle přizpůsobenej chůzi a možná i běhu na dlouhý tratě. (Trochu to dává smysl u druhu, kterej evidentlyně nemohl chvíli v klidu sedět!)

Byl taky prvním z našich předků, o kterém víme, že opustil Afriku. Dlouho vědci mysleli, že k tomuhle velkýmu tahu došlo někdy před 1,5 až 2 miliony let, ale načasování a trasy se pořád diskutujou. Tyhle nový datumy z Yunxian přilévaj olej do ohně — nebo bych řekl, že přinášej vzrušující nový důkazy?

Co to znamená pro ostatní lokality?

Jedna věc mi přijde obzvlášť zajímavá — tenhle objev může mít řetězovej efekt. Když jsou lebky z Yunxian tak starý, otevírá to možnost, že i jiný paleontologický naleziště v Asii by mohla bejt starší, než se odhaduje.

Některý lebky a zuby nalezený v Číně a Indonésii se dřív datovaly někam mezi 1,51 a 1,72 milionu let, ale tyhle datumy byly vždycky trochu kontroverzní — hlavně když byly fosílie nalezený na povrchu místo v původním sedimentu. Lebky z Yunxian jsou ale klíčový tím, že byly objevené in situ, tedy ve skutečnejch geologickejch vrstvách, kde původně ležely. A právě to umožnilo spolehlivý datování.

Velký otázky, který zůstávají

Samozřejmě — věda málokdy dává čistý odpovědi bez toho, aby přitom nevyrobila další otázky.

Vědci se teď ptaj: Když byl Homo erectus už před 1,77 milionu let ve Východní Asii, odkud přesně přišel? Šel jižní cestou přes Indonésii? Severní přes Střední Asii? Nějak úplně jinudy?

A tady je taková příjemná myšlenka: Když tyhle lebky nejsou úplně nejstarší hominini v Asii, co tedy bylo? Čekají ještě starší fosílie na objevení?

Tyhle otázky mi připomínaj, proč miluju archeologii — každá odpověď otevře dvě tři nový záhady. Ale právě v tom je ta krása, ne?

Co si z toho odnést?

K čemu se pořád vracím, je ta odvaha těch raných lidí. Nejen že se toulali bez cíle — oni osídlovali kontinenty. Přizpůsobovali se novým prostředím, přemýšleli, jak přežít na neznámý půdě, a nějak se jim dařilo.

Fakt, že jejich cestu skládáme dohromady až miliony let potom, je důkazem toho, jak úžasnej to byl počin. A každej nový objev — jako tyhle překvapivě starý lebky z Yunxian — nás posouvá o krok blíž k pochopení toho, jak jsme se (nebo spíš naši dávní příbuzní) dostali doslova všude na téhle planetě.

Nevím jak vy, ale mě to Inspiromptuje.

Zdroj: Popular Mechanics