Tak si sedni, protože tohle je docela šílené.
Tvoje střevní bakterie – ty biliony mikroskopických spolubydlících, kteří v tvém trávicím traktu žijí úplně zadarmo – by tě mohly začít jíst.
Vím, zní to jako zápletka hororu. Ale podle nového výzkumu z Princetonu se to prostě může stát, když svému microbiome nedodáváš dost vlákniny.
Hladový microbiome
Takhle to funguje. Ve tvých střevech žije zhruba 38 bilionů bakterií. Mají svou práci: pomáhají trávit jídlo, podporují imunitu, obecně udržují vše v chodu.
Ale ony taky potřebují jíst.
Když sníš vlákninu (kterou lidé sami strávit nemůžou), tvoje střevní bakterie se na ní pěkně napakují a vyrábějí spoustu prospěšných látek. Krásná symbióza. Ty dodáš jídlo, ony odvedou špinavou práci – rozloží to a vytvoří metabolity, které tvému tělu pomáhají.
Problém nastává, když příjem vlákniny klesne. A buďme upřímní – většina z nás rozhodně nesplňuje denní doporučené množství. Průměrný člověk jí vlákniny mnohem méně, než by měl.
Takže co se stane, když jsou tvé střevní bakterie hladové? Podle tohoto výzkumu začnou hledat jiný zdroj potravy. A bohužel – tvá střevní výstelka jim přijde docela chutná.
Když hodné bakterie zlobí
Výzkumníci vedení Jennou AbuSalim a Joshua Rabinowitzem z Princetonu objevili něco fascinujícího. Zjistili, že když střevním bakteriím chybí vláknina, začnou rozkládat ochrannou vrstvu hlenu, která chrání tvou střevní stěnu.
To je problém. Když bakterie konzumují tento ochranný hlen, produkují sloučeniny zvané „škodlivé fenoly". Ne ty dobré, které najdeš třeba v červeném víně nebo borůvkách. Tohle jsou parchanti – sloučeniny spojované s horšími výsledky u pacientů s rakovinou a systémovou toxicitou u lidí s nemocemi ledvin.
Ale tady to začíná být zajímavé. Výzkumníci taky zjistili, že určité rostlinné proteiny můžou tenhle poměr posunout k lepšímu. Říkají jim „Prify" – proteiny napodobující vlákninu. Jak roztomilé, že?
Tyhle Prify se nacházejí v rostlinách a ve střevech se chovají podobně jako vláknina. Dají tvým hladovým bakteriím něco k jídlu – místo tvých vlastních střev – a podpoří produkci těch prospěšných fenolů místo škodlivých.
Hodní versus zlí
Tady je přehled toho, co výzkumníci zjistili:
Prospěšné fenoly (fenylpropionát a kyselina hippurová) vznikají, když bakterie tráví fenylalanin – aminokyselinu obsaženou v bílkovinách z potravy. Jsou spojované se zdravím střev a zdravou tělesnou hmotností.
Škodlivé fenoly (p-krezylsulfát a fenylsulfát) vznikají, když bakterie tráví tyrosin. Když jsou tvé bakterie zoufalé a začnou požírat tvou střevní výstelku, produkují víc těchhle prevítů.
Vláknina pomáhá snižovat škodlivé fenoly tím, že dává bakteriím lepší možnosti. Prify pomáhají tím, že zvyšují množství dietních bílkovin, které se dostanou ke střevním mikroorganismům – dávají jim stavební kameny pro výrobu těch prospěšných sloučenin.
Je to jako kdyby ses snažil nasměrovat apetit svého microbiomu ke zdravějším možnostem.
Co z toho plyne pro tebe
Upřímně – tenhle výzkum mě zároveň děsí i uklidňuje.
Děsí mě, protože připomíná, že náš vztah s microbiomem je křehčí, než si myslíme. Nejsme jen pasivní hostitelé těchto bakterií – neustále s nimi vyjednáváme o tom, co bude k večeři.
Uklidňuje mě, protože řešení je překvapivě jednoduché: jez víc rostlin. Víc vlákniny, víc těch zajímavých Prif proteinů, víc dobrých věcí, které udrží tvé střevní bakterie spokojené a míň nakloněné konzumaci – ehm – tebe.
Výzkumníci už mluví o tom, že budoucí obal potravin by mohl uvádět obsah Prifů vedle vlákniny. „Jez víc rostlin" nikdy neznělo jako lepší lékařská rada.
Takže příště, až budeš sahat po druhém kousku pizzy, přihoď taky fazole, celozrnné obiloviny nebo zeleninu. Tvoje střevní bakterie ti poděkují. A co je důležitější – tvá střevní výstelka ti poděkuje taky.
Tvůj tah, microbiome.
Zdroj: ScienceDaily