Překvapení z yorkského muzea

Představte si, že v roce 2024 vědci otevřou staré uložené nálezy v muzeu v Yorku. Nic zvláštního. Jenže když prohlédli sádrové obaly z doby před 1700 lety, našli v nich barvivo, které stálo v římské době majlant. Tyrianské purpurové barvivo. To, které si mohli dovolit jen císaři.

Dvě děti – jedno jen pár měsíců staré, druhé asi dvouleté – dostaly pohřeb v látce barvené tímto luxusem. Navíc s přidanou zlatou nití.

Proč bylo purpurové barvivo tak drahé

V římské říši stálo purpurové barvivo třikrát víc než zlato. Když si to představím, tak se mi zdá, že to pasuje spíš na sci-fi. Proč? Protože na jeden gram barviva museli lidé rozdrtit dvanáct tisíc mořských šneků. A ty šneky se vyskytovali jen v jednom kousku Středozemního moře.

Výroba byla tak náročná, že barvivo nosili jen ti úplně nejbohatší. Císaři. Boháči. A najednou se toto barvivo objevuje v Yorku – na samém okraji římské říše.

Jak barvivo vydrželo přes 1700 let

Romané v Yorku při pohřbu děti obalili sádrou. Když sádra ztuhla, vytvořil se kolem těl a oděvů ochranný mineralizovaný obal. Nejens aby těleníky představ1