Nejdivočejší superschopnost, o které jste neslyšeli

Představte si, že si otevřete kalendář a najednou vám dojde, že jste celý život žili v omylu. Přesně to se stalo psycholožce Mary Spillerové. Desetiletí si myslela, že všichni vidí čas stejně jako ona – jako ovál plovoucí ve vzduchu.

„Prostě jsem si říkala, že to tak mají všichni,“ vysvětluje. Omyl.

Spillerová trpí synestézií čas-prostor. Jedna z nejkulovějších a nejbizarnějších věcí, co neurověda o mozku odhalila.

Co se děje v jejich hlavách?

Synestézie nastává, když mozek začne míchat smysly. Místo aby držel zrak, sluch a chuť odděleně, spojí je dohromady. Jako kdyby se dráty v mozku rozhodly pro improvizaci.

Nejznámější typ spojuje písmena s barvami. Lidé, kteří tvrdí, že číslo pět je modré? To je ono.

Čas-prostorová varianta je ještě šílenější. Čas tu není jen abstraktní tok. Má tvar, místo, rozměry. Někdo ho vidí jako čtverce na hopscotch – stojí na „dnes“ a budoucnost se rozkládá v krabicích. Blízké události jsou velké, vzdálené malé. Jako perspektiva v kresbě.

Proč to mozek dělá?

Vědci zatím nemají jasno. Kolují dvě hlavní teorie.

Teorie první: Všichni jsme trochu synestéti

Někteří badatelé říkají, že ty spojnice v mozku má každý. Normálně je ale mozek brzdí. „Držte smysly od sebe!“ U synestetů je brzda volnější.

Důkaz? Při smyslové deprivaci nebo po psychedelických drogách zažijete halucinace – slyšíte barvy, vidíte zvuky. Cesty tam jsou, jen obvykle zavřené.

Teorie druhá: Jiné zapojení od narození

Druhá varianta: Synestéti mají od malička víc spojů mezi smyslovými částmi mozku. Skeny to potvrzují – víc šedé a bílé hmoty v klíčových oblastech.

Není to o porušené brzdě. Jejich mozek si během vývoje vybudoval extra dálnice.

Třetí, ještě bláznivější hypotéza

Badatel David Brang z Michiganu mluví o vzrušení mozku. Synestéti reagují na podněty dramatičtěji – jako by si nastavili hlasitost na maximum.

Pravděpodobně to není jen jedna věc. Neurovědci se shodují: kombinace zapojení, excitace a genů.

Proč by vás to mělo zajímat?

No jo, někdo vidí čas jako ovál. Vtip na párty, ne?

Chybně. Má to váhu.

Synestézie je dědičná. Postihuje asi 4 % lidí – přes 330 milionů. Žijí v jiném světě než my.

Jejich vnímání odhaluje, jak mozek staví realitu. Bere surová data ze smyslů a vaří z nich zážitek. Většina pod povrchem.

Když slyšíte o tvaru času, vidíte za oponu. Zjišťujete základy vědomí.

Přemýšlejte: barvy, čas, hudba – to není objektivní svět. Je to vaši mozek interpretuje po svém. U někoho jinak.

Závěr

Příště, když někdo řekne, že čísla mají barvu nebo čas tvar, nesmějte se. Ukazují, jak pružné je lidské vnímání.

Váš mozek právě teď tvoří vaši realitu. Někteří ji odhalují otevřeněji.

Závidím jim.