Kelty Rad-Arondack: kempingové křeslo, které nepřevrhne vítr ani vaše očekávání

Většina kempingových židlí jsou vlastně předražené zahradní lehátka, které se rozpadnou dřív, než se vůbec pořádně usaďete.

Kolikrát už jsem sledoval, jak tenký polyester v mé třicetikorunové „prémiové" židli povolil někde uprostřed výpravy. Víte, o čem mluvím – ty nudle místo nohou, síťovina, co se přetrhne o smítko, a konstrukce, co se překlopí, když jen trochu foukne.

Tentokrát jsem ale narazil na něco jiného. A od firmy, která si zjevně řekla: co kdybychom prostě vyrobili vybavení, co vydrží?

Židle, co ví, co chce být

Kelty Rad-Arondack je v jádru pocta klasickému americkému křeslu Adirondack – jen portable. Jestli jste někdy seděli v těch masivních dřevěných verandových křeslech, znáte ten feeling. Hluboké sezení, pohodlný úhel, pevná opěrka. Rad-Arondack tohle všechno zachytí a přidá možnost nacpat to do auta.

Tady je ta věc – tahle židle se nesnaží být pro všechny. Není nejlehčí. Není nejlevnější. A rozhodně nevyhraje žádné designérské ceny.

Ale co JE? Pevná. Vážně, pořádně pevná.

Složení: Trochu puzzlík, ale výsledek stojí za to

Budu upřímný – když jsem poprvé vytáhl díly z krabice, koukal jsem na ně pět minut a přemýšlel, jak to mám složit. Na rozdíl od těch klasických kempingových židlí, kde prostě rozložíte a jedete (ty, co se vždycky složí přesně ve chvíli, kdy nechcete), tady dostanete pár dílů, které do sebe zacvaknou.

Ale pozor – když už je to poskládané, tak to drží. A Kelty myslelo design dobře. Židli jde složit naplocho bez úplného rozebrání. Vytáhnete dva kolíčky, utáhnete suché zipy a máte překvapivě kompaktní balíček, který se vejde do vlastní polstrované tašky.

Ta taška mimochodem? Tolik polstrovaná, že jsem ji fakt použil jako provizorní pelíšek pro svého zlatého retrívra. Ten chválí.

Postavená jako tank (ale pořád přenosná)

Pojďme na odolnost, protože tady tahle židle válcuje konkurenci.

Rad-Arondack mi leží na terase přes déšť, slunce i ty podivné pozdně letní bouřky, co přijdou zničeho nic. Nedělám nic pro její ochranu a vypadá pořád jako nová. 600denierová tkanina (pro ty, co nemluví řečí outdoorového vybavení – je to ten opravdu drsný materiál) prostě ignoruje cokoliv, co počasí hodí.

Čištění je taky blbuvzdorné. Rychlý hadřík, občas košťátko, když jsem s ní tahal přes les. Hotovo.

Daň za to všechno? Hmotnost – devět kilogramů. Pro představu: jako novorozené zlaté štěně. Jestli plánujete nést to na zádech do divočiny, hledejte jinde. Ale na autokempování? Naprosto v pohodě. A ta váha znamená, že se to nepohne, ani když vítr zesílí.

Nízké sezení: Záleží na preferencích

Tady přijde upozornění – Rad-Arondack sedí blíž k zemi než běžné kempingové židle. Není to „sedět pohodlně kolem táboráku" židle. Spíš „opřít se a koukat na západ slunce" židle.

Mě to na ní baví. Na mé malé terase funguje skvěle a oceňuju, že při balení na výpravu zabírá zhruba polovinu výšky mých ostatních židlí. Více místa pro cooler!

Ale pokud jste starší kempík nebo máte problém vstát z nízkého sezení, možná to není pro vás. Kelty dělá vyšší verzi, kdybyste potřebovali víc výšky.

Takže – stojí za to?

Upřímně: Kelty Rad-Arondack není pro každého. Jestli potřebujete nejlehčí variantu na backcountry, hledejte jinde. Jestli chcete nejměkčí polstrování pod zadkem, tohle není ono.

Ale jestli vás už nebaví kupovat levný židle, co se kymácejí, trhají a končí na skládce po jedné sezóně? Tahle je pro vás.

Je pohodlná, odolná, vypadá dostatečně dobře na to, abyste ji používali na terase celoročně, a po měsíci testování si neumím představit vrátit se k těm chatrným alternativám.

Někdy nejlepší vybavení není to nejzajímavější – je to, co prostě funguje. Každou chvíli. Bez dramatu.

A právě proto si Rad-Arondack vydobyl stálé místo v mé výbavě.