Když mozky hrají hry

Připravte se na šílenost. Vědci naučili laboratorně vypěstované lidské nervové buňky hrát Doom. Ten starý hit z 90. let, kde se střílí do démonů. A celé to zvládly za týden. Žádný výmysl – skutečná věda.

Když jsem o tom poprvé četl, málem jsem upustil kávu. Tyhle buňky z lidského mozku rostou v misce. A najednou se pohybují virtuálním světem a ničí nepřátele. Jako z sci-fi filmu, ale děje se to teď.

Jak na to?

Všechno běží na chytrém čipu. Buňky na něm rostou. Čip je dráždí elektrickými signály a zároveň sleduje jejich reakce. Je to dialog mezi živou hmotou a strojem.

Připojili ten čip k enginu Doomu. Hra posílá obrázky přímo do buněk jako elektrické impulsy. Buňky odpovídají svými signály – a ty řídí pohyb i střelbu v hře.

Neuvěřitelné na tom je rychlost. Za sedm dní se naučily pravidla. Zlepšovaly se, rozvíjely taktiku. Skutečné herní dovednosti na buněčné úrovni.

Proč je to důležité?

Není to jen o rekordech. Tohle odhaluje, jak se učíme v hloubi buněk.

Když se učíte kytaru nebo jazyk, neurony se spojují nově. Posilují staré spoje. Tady to sledujeme naživo. Pomůže to pochopit, jak funguje plasticita mozku. Lépe léčit poruchy učení nebo úrazy hlavy.

Kam to směřuje?

Otevírá se nový svět. Biologické počítače, co se učí jako my. Bez omezení našich lebek. Skutečně chytré stroje, blízké lidskému myšlení.

Aplikace? Lepší AI, nové léky na autismus, Alzheimer či depresi. Buňky nám ukážou, co se děje v mozku.

Můj pohled: Krása podivuhodného

Jako gamr a tech nadšenec vidím historii. Nejen učíme buňky hrát. Mícháme biologii s technikou pořádně dohola.

Je to vzrušující i trochu děsivé. Cítí ty buňky radost z levelu? Asi ne, ale otázky mě trápí příjemně.

Žijeme éru, kde se hranice maže. Netrpělivě čekám, co vědci vymyslí dál.

Zdroj: https://www.newscientist.com/article/2517389-human-brain-cells-on-a-chip-learned-to-play-doom-in-a-week/