Spirulina, která konečně dodá tělu to, co opravdu potřebuje
Musím se s vámi podělit o něco, co mě vážně nadchlo. Vědci totiž přišli na způsob, jak pěstovat spirulinu – ano, tu modrozelenou řasu, kterou jste možná viděli v nabídkách superpotravin – tak, aby našemu tělu skutečně dodávala vitamin B12.
A tady přichází ten zajímavý háček. Běžná spirulina se roky prodává jako nutriční bomba, jenže má jeden záludný problém. Obsahuje takzvaný pseudo-vitamin B12 – vypadá podobně jako ten skutečný, ale naše tělo ho prakticky nedokáže využít. Lidé tedy brali spirulinové tablety v domnění, že doplňují B12, ale ve skutečnosti z toho neměli skoro nic.
Teď se to ale mění. Vědecký tým z Reichman University ve spolupráci s kolegy z Islandu, Dánska a Rakouska našel způsob, jak spirulinu vypěstovat tak, aby produkovala biologicky aktivní vitamin B12. A to v množství, které překonává hovězí maso. Konkrétně jde o 1,64 mikrogramu na 100 gramů spiruliny, zatímco stejné množství hovězího obsahuje jen 0,7 až 1,5 mikrogramu. To je docela zásadní rozdíl.
Proč by vás vlastně měl vitamin B12 zajímat? Tenhle drobný živina má na starosti tvorbu červených krvinek a správné fungování nervového systému. A tady přichází ta znepokojivá čísla: odhaduje se, že více než miliarda lidí na celém světě má jeho nedostatek. Zákeřné na tom je, že si naše tělo B12 neumí vyrobit samo – musíme ho získat z jídla, tradičně z masa a mléčných výrobků. Jenže produkce těchto potravin ve velkém zatěžuje planetu jako nic jiného.
Tady přichází na řadu spirulina. Už dlouho se o ní mluví jako o jednom z nejudržitelnějších zdrojů potravy na Zemi. Roste rychle, nepotřebuje mnoho prostoru a dá se pěstovat s relativně malým dopadem na životní prostředí. Jediný problém byla ta výživová mezera – spolehnout se na ni jako na zdroj B12 prostě nešlo. Až doteď.
Výzkumníci spolupracovali s islandskou firmou VAXA Technologies a použili metodu, které říkají „fotická manipulace" – zjednodušeně řečeno změnili světelné podmínky tak, aby spirulinu přiměli produkovat aktivní formu B12. Výsledkem je uhlíkově neutrální biomasa, která skutečně dodává to, co na obalu slibují.
Co mě ale fascinuje nejvíc, jsou možnosti do budoucna. Tým spočítal různé scénáře pro případ, že by se tato technologie rozšířila. Jeden hypotetický model ukazuje, že kdyby Island přesměroval část průmyslové elektřiny, mohl by ročně vyprodukovat téměř 278 tisíc tun spiruliny. To by stačilo pokrýt denní potřebu B12 pro více než 13 milionů malých dětí. Ambicióznější odhady mluví až o 26 milionech dětí.
Samozřejmě, tohle jsou projekce, ne současná realita. Cesta k široké dostupnosti je ještě dlouhá. Ale věda za tím funguje a vypadá to nadějně.
Co mě na tomhle nejvíc fascinuje, je to, co to všechno reprezentuje. Ne jenom pěstujeme jídlo – my programujeme mikroorganismy, aby nám dávaly přesně to, co potřebujeme. Používáme světlo, biotechnologie a chytrý design k řešení problémů, které se zdály nepřekonatelné.
Samozřejmě, nemůžeme čekat, že spirulina v dohledné době úplně nahradí maso a mléčné výrobky v našem jídelníčku. Ale pro řešení nedostatku vitaminu B12, obzvlášť v oblastech světa, kde je živočišná výroba nepraktická nebo ekologicky nákladná, by to mohla být skutečně přelomová věc.
Budu to sledovat. Někdy vědecké průlomy působí abstraktně a vzdáleně, ale tenhle mi přijde jiný – jako něco, co by se skutečně mohlo objevit v doplňcích stravy, potravinách nebo výživových programech v rozumném časovém horizontu.
Co vy? Zařadili byste geneticky upravenou spirulinu do jídelníčku, kdybyste tím získali B12 udržitelnějším způsobem? Těším se na vaše názory!