Energie, kterou AI spolyká dřív, než si mrkneš

Víte, co mě občas nenechá spát? Že váš telefon je mnohem chytřejší než počítače před čtyřiceti lety, ale pořád má daleko do toho, jak efektivně pracuje váš mozek. Umělá inteligence žere elektřinu jako o život. Mluvíme tu o milionech krát větší spotřebě než u lidského mozku, který zrovna zpracovává tyto řádky.

Ať už se ptáte ChatGPT, necháte Netflix doporučit seriál nebo telefon rozpoznat vaši tvář, pokaždé se spustí obrovský energetický stroj. A čím je AI chytřejší, tím víc elektřiny si žádá. Takže otázka zní: není tu nějaká rozumnější cesta?

Ano. A je hodně neobvyklá.

Kdyما použijeme mozkové buňky místo křemíku

Vědci z Princetonu přišli s nápadem, který zní jako z filmů: co když místo simulace mozku v křemíku použijeme skutečné nervové buňky?

Obyčejné pokusy s neurony v ploché kultuře často skončí špatně. Buňky se tam nevyvinou správně, spolupracují s nepatřícími partnersky a často brzy zemřou. Třidimensionalní drobné „mozkové bloby“ – organoidy – také mají problémy. Jsou trochu chaotické, nemajě dost kyslíku a část buňky se nakonec zase přestane fungovat.

Záhyby, která bringen bessere výsledky

Princetonští vědci se rozhodli dát neuronyům vlastní 3D prostředí s elektronikou uvnitř.

Jak to udělali? Vytvořili jemnou síť z polymeru, kterي se dá složit jako origami. Nebo spíš: vědci začali s plochou verzí, umístili v ní elektronické senzory na přesné místa a then složili celou strukturu do trojrozměrné formy. Vědci tomu říkají 3D-MIND.

Jak neurony samy budou spojky

Scaffold se pokryje speciálním gelem s proteiny. Pak přišli neurony z hipokampu ratů. Vědci těm buňkám prostě poskytli prostor. Neuróny se přirozeně rozrostly, vytvořily 3D spojky a začaly meander emitovat elektrické signály. Senzory v scaffoldu dokázali sledovat celen proces – kde buňky jsou, jak se vyvíjejí a jak se navzájme komunikují.

Co to vlastně měn

Takže nejweird thing v vědě. Živé neurony jsou extrémně úsporné. Lidský mozek pracuje s 20 W – méně než žárovka. AI datacentra potřebují megawaty. Pokud bychom ty buňky bez tak viel energie potřebovali, by could we have a much more sustainable computing system?

• 훨씬 더 효율적인 příjem elektřiny
• možná více adaptability
• lepší napodobování opravdu lidského myšlení

Plus každý pok<|eos|>