Astronomové našli nejmladší planetu ve vesmíru. Je mladší než první lidé na Zemi
Představ si časosběrné video, jak lidské miminko roste z jedné buňky. Přesně tohle právě udělali astronomové — jen místo miminka sledovali planetu velikosti Jupiteru a místo měsíců to trvalo miliony let.
Vědci potvrdili existenci planety Elias 2-24 b. Nejmladší známá planeta v celém vesmíru. A tady přijde ta šílenost: této planetě ještě nejsou ani dva miliony let. Naše Země je proti tomu s 4,5 miliardami let pěkný dědek. Kosmicky vzato tahle věc teprve otevřela oči.
Ještě má na sobě visačku z porodnice
Co dělá tenhle objev ještě vzrušujícícejší? Planeta pořád ještě sedí tam, kde se zrodila — v hustém disku plynu a prachu obíhajícím kolem mladé hvězdy. Je to jako najít batole, které ještě má na zápěstí nemocniční náramek. Vědci můžou studovat tenhle svět přímo během toho, jak se formuje. Jako kdybys sledoval recept v polovině vaření, ne jen hotové jídlo.
Žádný nový dalekohled nebyl potřeba
Tým vedený Andreou Bernardim z Chilské univerzity Diego Portales nemusel namířit žádný nový teleskop na oblohu. Prohrabali se archivními daty z observatoře Keck na Havaji a všimli si stejného slabého objektu na stejném místě v letech 2018 a 2020. Podle pohybu potvrdili, že to není jen náhodný chuchvalec prachu. Je to opravdová planeta.
Problém: neměla by ještě existovat
Tady přichází ta pravá lahůdka pro vědecké nadšence. Elias 2-24 b obíhá ve vzdálenosti zhruba 55krát větší než Země od Slunce. To je opravdu daleko. Současné modely říkají, že růst planety velikosti Jupiteru v takové vzdálenosti by měl trvat kolem pěti milionů let. Tak jakto, že tahle malá existuje už teď?
„Je to jako zjistit, že miminko začalo běhat, než se naučilo lézt," řekl Lucas Cieza, jeden z výzkumníků. „Naše nejlepší teorie o vzniku planet prostě něco takového nepředpovídaly."
Okno do minulosti
Hvězdný systém leží zhruba 450 světelných let od Země. V kosmickém měřítku jsme prakticky sousedé. A protože je systém tak mladý, studium Elias 2-24 b nám dává nahlédnout, jak mohl vypadat náš vlastní sluneční systém před více než čtyřmi miliardami let — kdy byl Jupiter ještě batole a prosekával si cestu protoplanetárním diskem.
Zkus se nad tím zamyslet. Diváme se na snímek našeho kosmického sousedství z doby, kdy tu ještě nikdo z nás nebyl.
Co z toho všeho vyplývá
Tenhle objev ukazuje, kolik toho ještě nevíme. „Galaxie neustále produkuje nové hvězdy a planety," poukázal Cieza, „ale většinou jsme k těmto planetám slepí." Disky, kde se planety rodí, jsou hrozně těžké na proniknutí. Jako kdybys přes matné sklo sledoval někoho, jak rozbaluje dárek.
Ale každý takový objev posunuje naše chápání dál. Vědci teď upraví své modely, aby zohlednily, jak rychle planety můžou vznikat. A kdo ví — třeba se otevřou dveře k nalezení ještě mladších planet schovaných v dalších prašných koutech galaxie.
Závěr
Právě jsme potkali nejnovější planetu vesmíru. A ta už teď mění vše, co jsme si mysleli o vzniku světů jako ten náš. Pro věc, která ještě nemůže legálně pít kosmické mléko, je to docela slušný výkon.