Vesmír má obrovský problém – a myslíme to doslova

Představte si: vše, co vidíte – mobil v ruce, šálek kávy, hvězdy na obloze – tvoří jen 4 % vesmíru. Ano, čtyři procenta. Zbytek? Temná hmota a temná energie. Spolu 96 %. Vědci je tak nazývají, protože nemají ponětí, co to je.

Temná hmota zabírá asi 23 %. Drží galaxie pohromadě, formuje celý kosmos. Nikdo neví, odkud se vzala. Teď ale výzkumníci přicházejí s odvážnou teorií. Možná pochází z gravitačních vln.

Gravitační vlny: Neviditelní poslové z počátku světa

Gravitační vlny znáte. Jsou to vrásky v časoprostoru. Vznikají při kolizích černých děr nebo neutronových hvězd. LIGO je poprvé zachytilo v roce 2015. Potvrdilo Einsteinovu předpověď.

Ne všechny vlny jsou ale tak dramatické. Existují "náhodné" gravitační vlny. Subtilní, starobylé. Zaplnily prostor hned po Velkém třesku. Jako neviditelný oceán v pozadí.

Výzkumníci z univerzit v Mainzu a Swansea teď říkají: tyto vlny mohly vytvořit temnou hmotu.

Jak vlny zrodily částice

Myšlenka je jednoduchá, i když fyzika složitá. Brzký vesmír byl plný těchto vln. Část z nich se proměnila v částice – fermiony. Stejný typ jako elektrony, protony nebo neutrony.

V horkém počátku byly tyto fermiony téměř bez hmotnosti. Pluly volně. Pak vesmír expandoval, ochladil se. Částice nabraly hmotu. Staly se temnou hmotou.

Představte si vodu, která tuhne v led. Jenže "voda" je časoprostor. A "led" temná hmota.

Proč je to důležité a co dál

Tato teorie mění pohled. Nemusíme hledat exotické částice, které nikdo neviděl. Temná hmota může pocházet z gravitačních vln – něčeho, co už známe.

Zatím jde o teoretické modely a výpočty. Další krok? Počítačové simulace. Podívají se, jestli to funguje v reálu. Navíc zkoumají, zda vlny vysvětlují nerovnováhu hmoty a antimatérie.

Závěr

Žijeme v úžasné době. Od první detekce vln k teoriím, že z nich vznikla většina hmoty vesmíru. Pravda může trvat roky. Ale to je kouzlo vědy – vždycky něco nového.

Vesmír nás neustále překvapuje. A to je skvělé.