Houba, která loví zombíky. Ano, vážně.
Tak jsem narazil na něco, co mě donutilo pochechtávat se jako idiot.
Pamatujete si na The Last of Us? Ten seriál o houbě, která ovládá mozky a mění lidi v kulisy? Takže — ten horor je skutečný. Jmenuje se Ophiocordyceps a infikuje mravence. Ovšem ne tak, že by je jen tak nakazila. Ne, tahle potvora převezme kontrolu nad mozkem a donutí mravence vyšplhat co nejvýš. Pak z něj vyroste a celého ho zasype spory. Hnusné? Rozhodně. Děsivé? Naprosto.
Ale tady to začíná být krásné.
Příroda se totiž rozhodla, že i ty nejefektivnější parazity je potřeba držet na uzdě. A kdo je hlídá? Další houba.
Vědci v Malajsii objevili úplně nový druh zvaný Pleurocordyceps cornusynnemata — a doufám, že si při vymýšlení jména užili. Tenhle malý zázrak má totiž podivné rohovité výrůstky. Latinsky "cornus" znamená roh, takže něco jako "rohatý hříbátko" (vím, hnusné jméno, ale co už).
A co s těmi rohy dělá? Loví zombie houbu. Pronikne přímo do ní a živí se její tkání uvnitř napadeného mravence.
Nepotřebuje ovládat nervový systém hmyzu. Jednoduše se napíchne na parazita, který už v mravenci řádí.
Moment. Nechte mě to vstřebat.
Zombie houba, která se vyvinula v naprostého maniaka kontrolujícího hostitele, má vlastního predátora. Je to jako kdybyste zjistili, že existuje živočich, co loví žraloky. Ekosystém prostě říká: "Dobře, byl jsi fakt dobrej. Teď je řada na někom jiným."
A víte, co je na tom nejlepší? Tohle není žádná novinka. Hyperparazitismus — paraziti, kteří jedí jiné parazity — existuje už od jury. Mluvíme o stovkách milionů let téhle biologické závody ve zbrojení. Děje se to celou dobu, přímo před anténami mravenců.
A ještě jedna pecka: vědci během studie našli v Malajsii hned tři nové druhy této houbí lovecké houby. Malajsie je údajně ráj pro tyto hyperparazity — 26 zástupců rodu už bylo v regionu zdokumentováno.
Teď ale přijde ta užitečná část pro nás lidi. Některé hyperparazity se používají jako biopesticidy v zemědělství. Jeden konkrétní druh Coniothyrium minitans útočí na patogen způsobující bílou plíseň na plodinách. Takže ten horor probíhající v mravenčích hlavách vlastně pomáhá pěstovat lepší fazole.
Mě tohle nesmírně uspokojuje. Je v tom casi poezie. Nejděsivější parazit planety dostává vlastní medicínu. Zombie houba si hraje s nešťastnými mravenci a najednou — bum — se stává kořistí.
Příroda je absolutně šílená, ale tím nejlepším možným způsobem. A upřímně? Potřebujeme víc takových příběhů. Jasně, svět je plný parazitů, chorob a hrůzostrašných houbových prevítů. Ale je taky plný systémů, které ty hrůzy drží na uzdě. Svět je podivnější a vyváženější, než jsme ochotní připustit.
A teď mě omluvte — jdu si vážit faktu, že můj mozek je příliš teplý a imunitní systém dostatečně vyspělý na to, aby se tímhle nemusel zabývat. Malá vděčnost.