Zlatovlásková planeta: James Webb našel obří svět, který je tak akorát
Když si představíme velkou planetu, většinou nám naskočí buď zmrzlý obr někde daleko od Slunce, nebo naopak peklo u cizí hvězdy. Buď je to Jupiter s minus stovkami stupňů, nebo horký Jupiter, který se doslova peče.
Ale co kdyby existoval i nějaký prostřední typ? Takový, který není ani v mrazu, ani v ohni? Právě takový teď vědci poprvé pořádně prozkoumali.
TOI-199b: Teplota na hraně
Planetu TOI-199b našli už dřív. Teď ji ale James Webb Space Telescope podrobně prohlédl a zjistil, že má teplotu kolem 175 stupňů Fahrenheita. To je sice horké, ale pro plynového obra je to vlastně příjemné.
Dřív jsme znali buď zmrzlé obry, nebo ty, které se praží. TOI-199b je něco mezi. A právě proto je tak vzácný.
Proč je to důležité
Objevili už tisíce exoplanet. Ale ty, který jsou v tom správném teplotním pásmu, se pořád hledají jen těžko. A jejich atmosféry jsme dosud neměli šanci pořádně studovat.
Teď se to poprvé podařilo. A to otevírá dveře k lepšímu pochopení, jak planety vlastně vznikají. Navíc se tím můžeme i víc dozvědět o naší vlastní atmosféře.
Jak se dívají do atmosféry z takové dálky
Planetu dělí od Země 330 světelných let. To klingonskůly, ale vědci to zvládli. Použili metodu zvanou transmisní spektroskopie.
Jak to funguje? Planeta při oběhu přechází před svou hvězdou. Světlo hvězdy prochází skrze jejich atmosféru. Každý plyn tam světlo částečně pohlcuje – jako by měl svůj barvový kód. Vědci se pak dívají, které barvy světla „zmizely“. Tím se zjišťuje, co v atmosféře je.
Tento přechod trval sedm hodin. To ist viel länger als bei horkých Jupiterech.
Co v atmosféře našli
V atmosféře TOI-199b se vědci dohrománě našli metan. To odpovídá očekávání – počítačové modely už davor předpovídaly, že tam metan bude. A teď to potvrdili.
Navíc se objevily i náznaky čpavku a oxidu uhličitého. Další pozorování by měly ty předhandlungen přesněji přesněji měřit.
Co z toho všechno plyne
Díky této planetě vidíme, že existuje celá skupina obřích planet, kterou doposud neměli vědci šanci pořádně prozkoumat. Dřív jsme znali jen dvě extrémy – ledové nebo přehřívané. Teď se zvolna otevírá třetí kategorie.
Každý nový poznatek o takovou planetách se přidává do velké mozaiky. A možná nám pomůže pochopit nejen cizí světy, ale i našu vlastní Zemi.