Loď, která neměla existovat

Musím vám o tomhle příběhu říct. Fakt stojí za to.

Představte si rok 1943. Němečtí inženýři staví rychlostní člun. Pod kapotou má letadlový motor. Celý je z tenkého hliníku. Účel? Překonávat Středomoří, pokládat miny, hlídkovat u nepřátelských ponorek. Je rychlý, experimentální. V podstatě plovoucí vědecký projekt.

Pak válka skončí a nikdo neví, co se s těmihle čluny stalo. Zmizely. Ztratily se v čase.

Až do chvíle, kdy se potápěči rozhodnou je najít.

Stopa v hlubinách

Rok 2013. Historik Karelas George se upne na myšlenku najít jeden z těchto vzácných strojů. Spojí se s týmem AegeanTec a začnou probírat staré dokumenty, mapy, válečné záznamy. Je to detektivní práce — jenom ty stopy jsou rozházené přes desítky let a místo činu leží 96 metrů pod hladinou.

Ano, čtete správně. Skoro sto metrů. Ne nějaké rekreační šnorchlování.

Tým použil sonar a pročesával mořské dno asi sto kilometrů severně od řeckého ostrova Lefkada. A tam to bylo — obrys vraku, který neodpovídal žádným známým záznamům.

Když se potápěči konečně ponořili do kalné tmy, našli loďku dlouhou přes dvanáct metrů. Víc než vcelku.

Co našli

Tady to začíná být vážně zajímavé.

Vrak patřil lodi LS 6 — jednomu z těch experimentálních německých rychločlunů, takzvaných Leichte Schnellboote. A tady přichází ten šok: historikové se domnívali, že žádný z těchto člunů válku nepřežil. Jednoduše zmizely.

Až doteď.

Tým viděl obrysy leteckých motorů Jumo přes poklop. (Jo, čtete správně — letadlové motory zastrčené do člunu. Docela bláznivé, ne?) Našli části trupu. Pak vypátrali pozůstatky vlečného lana, které se používalo při tažení na opravu.

Ten detail? Přesně ten potvrdil, o kterou loď jde.

Smutný příběh LS 6

Co se té lodi vlastně stalo?

Podle výzkumu LS 6 utrpěla poškození 24. září 1943. Viník? Italské stíhací bombardéry. (Bylo to těsně poté, co Itálie přešla na druhou stranu, takže najednou tyhle letouny létaly za spojence.) Trefily trup. Loď musela být tažena do Pirea na opravy.

Ale poškození bylo příliš vážné. Loď se potopila během tažení.

Vědci se domnívají, že hliníková konstrukce je to, co ji tak dobře zachovalo. Většina lodí z té doby už dávno roztoužila, ale hliník má pod vodou jinou trvanlivost.

Proč je to důležité

Tým AegeanTec to vystihl přesně: "Málo zážitků se vyrovná privilegiu být první, kdo se potopí, zdokumentuje a identifikuje zapomenutý kousek historie."

A upřímně? Souhlasím. Všichni známe ty velké muzejní kousky — slavné bitevní lodě, dobře zdokumentovaná letadla. Ale takové věci jako tahle? Experimentální projekty, podivné originály, které se nikdy nedostaly do učebnic? To jsou ty pravé poklady.

Tyhle čluny byly v něčem před svou dobou. Lehké, rychlé, využívaly technologie, které se běžně neprosadily až o desítky let později. A teď, leží 96 metrů pod hladinou, je LS 6 jediným známým zachovalým exemplářem na světě.

To není jen vrak. Je to stroj času.

Zdroj: Popular Mechanics
https://www.popularmechanics.com/science/archaeology/a73516566/ls6-german-boat-discovery