Pluto nás zase překvapuje. Pod povrchem možná teče tekutina

Musím se vám s něčím svěřit. Miluju моменты, kdy vesmírné novinky obrátí všechno naruby a připomenou nám, jak málo toho vlastně víme.

Přesně to se teď děje. Vědci oznámili, že na Plutu pravděpodobně proudí tekutina. Ne voda — tekutý dusík. Ale pořád tekutina. Na světě, o kterém jsme si dlouho mysleli, že je to jen obří mrtvá ledová koule.

Kde to看见了?

Zdroj informací? Sonda New Horizons, malý průzkumník, který kolem Pluta prolétl v roce 2015. Od té doby vědci bedlivě studují nasnímané snímky. A nedávno si všimli něčeho zvláštního.

V oblasti zvané Sputnik Planitia — velký ledovcový útvar připomínající tvarem srdce (ano, Pluto má srdce a je krásné) — se na severní části objevují tmavé pruhy a skvrny. Když je vědci prozkoumali podrobněji, zarazilo je to. Tyto vzory totiž nápadně připomínají to, co vidíme na zemských ledovcích, když se na nich pohybuje voda.

Představte si grónský ledový příkrov. Tmavé stopy se tam tvoří přesně tam, kde voda vytvořila kaluže neboPartialтекla po povrchu. A teď to samé vidíme na Plutu.

Co se tam tedy děje?

Tým vědců se domnívá, že tekutý dusík pravděpodobně stoupá z hlubin pod povrchem. Prostupuje trhlinami a kanálky v ledu a občas pronikne až na povrch, kde "zvlhčí" zmrzlý ledovec.

Tady to začíná být opravdu zajímavé. Modely ukazují, že dusíkový led na dně Sputnik Planitia — ten led je kilometry hluboký — může za určitých podmínek roztát. Teplo a tlak zdola vytvářejí kapsy tekutého dusíku. Podobně jako magma proniká zemskou kůrou nebo jako voda tryská z gejzírů, tekutina se tlačí vzhůru úzkými kanály.

Na povrchu sice nezůstane navždy (Pluto je pořád strašně studené), ale může urazit pěkný kus ledovcem a zanechat za sebou ty charakteristické tmavé stopy.

"Pluto nás nikdy nepřestane překvapovat"

Takhle to shrnul Dr. Alan Stern, který výzkum vedl. A upřímně? Přesně takhle to cítí spousta z nás.

Protože pravda je, že už jsme si měli vzít ponaučení. Když Voyager v roce 1989 proletěl kolem Tritonu, měsíce Neptunu, zachytil gejzíry tryskající z povrchu. Triton je ještě chladnější než Pluto. Když tamní podmínky dovolují aktivní geologii, proč ne na Plutu?

Je toho ještě tolik k objevení

Ta skutečně pokorná část? Viděli jsme pouze asi polovinu Pluta ve vysokém rozlišení. Zbytek planety může skrývat ještě větší překvapení. Možná další důkazy, že ten vzdálený svět není tak mrtvý, jak jsme si mysleli.

A co mě fascinuje nejvíc? Ukazuje nám to, jak dynamická naše sluneční soustava ve skutečnosti je. Neustále nacházíme tekutiny na těch nejméně pravděpodobných místech.

Mars má dávné řeky. Europa má pravděpodobně podpovrchový oceán. Titan má jezera a déšť z metanu. A teď možná tekutý dusík na Plutu.

Vesmír není tak tichý a statický, jak jsme si představovali. I v těch nejtmavších, nejchladnějších koutech našeho kosmického sousedství se něco děje. Led taje. Tekutiny se pohybují. A někde tam venku se odehrává podivná chemie způsoby, které jsme nikdy nepředpověděli.

Přemýšlíte taky nad tím, co dalšího nás ještě čeká?