Teploměr oceánu

Tohle je fakt zajímavá věc: vědci dokážou sledovat, jak El Niño vzniká – přímo z vesmíru.

Satelit NASA jménem Sentinel-6 Michael Freilich má momentálně upřený zrak na Tichý oceán. A zrovna teď zachytil něco, co odborníky pořádně zaujalo.

U pobřeží Jižní Ameriky se hromadí obrovská masa nezvykle teplé vody. Teplota i výška hladiny jsou viditelně vyšší než obvykle. Satelit je tak přesný, že rozpozná změny v řádu zlomků palce – a to z výšky přes 1300 kilometrů nad Zemí. Není tohle skvělé?

Co je Kelvinova vlna? (Ne, nebude z toho test)

Tady to začíná být opravdu zajímavé. Oteplování souvisí s něčím, čemu se říká Kelvinova vlna. Než vám přestanou fungovat mozkové závity, vysvětlím to jednoduše:

Představte si, že šťouchnete do hladiny bazénu. Voda se nerozkmitá jen tam, kam jste ťukli – vlna se rozeběhne přes celý bazén. Kelvinovy vlny fungují podobně, akorát jsou obrovské (stovky kilometrů široké) a přecházejí celý Tichý oceán.

Tyto vlny vznikají, když se vítr nad západním Pacifikem otočí. Namísto obvyklého východního proudění začne foukat opačným směrem. Teplá voda, která se normálně hromadí u západního pobřeží, se tak může valit zpátky k Americe.

A tady přichází ten zlom – když se takové Kelvinovy vlny opakují měsíc co měsíc, může se rozjet El Niño. Teplá voda se hromadí u pobřeží Peru, Ekvádoru a Kolumbie, a najednou máte na stole plnohodnotnou klimatickou událost.

Proč by vás to mělo zajímat?

Možná si říkáte: "No a co, že je oceán o trochu teplejší?"

Jenže El Niño je mnohem víc než jen teplá voda. Zásadně mění počasí po celé planetě. Mluvíme o:

• Suchech na jednom místě a záplavách jinde
• Posunech polárního proudu, které mění dráhy bouří
• Dopadech na zemědělství, zásobování vodou, dopravu

Oceán a atmosféra jsou jako dva nejlepší kamarádi, co spolu pořád mluví. Když se povrch oceánu u východního Pacifiku ohřeje, atmosféra začne reagovat jinak. A ta změna se pak šíří dál a ovlivňuje počasí tisíce kilometrů daleko.

Některé El Niño jsou slabé – ty zasáhnou hlavně oblasti kolem tropického Pacifiku. Ale ty velké? Události v letech 1997–98 a 2015–16 přinesly sucha v Africe, záplavy v Kalifornii a narušily ekosystémy i ekonomiku po celém světě.

Jaká je předpověď? Držte palce

Upřímná odpověď od vědců? Zatím nevíme, jak velké tohle El Niño bude.

"Začíná to sílit," říká Josh Willis, vědec zabývající se výškou hladiny moře v NASA's Jet Propulsion Laboratory. "Uvidíme, jak se to vyvine."

El Niño obvykle vrcholí mezi listopadem a lednem, takže máme ještě pár měsíců, než uvidíme celý obraz. Ale signály jsou tam a NASA bedlivě sleduje.

Co mě na tomhle fascinuje nejvíc? Že používáme technologii k měření životních funkcí celé planety. Nečekáme pasivně, až El Niño dorazí – sledujeme jeho tep, měříme teplotu a sledujeme jeho cestu přes oceán téměř v přímém přenosu.

Když se nad tím zamyslíte, je to docela úžasné.

Co s tím můžeme dělat?

Upřímně? Pro většinu z nás toho moc nezmůžeme – jen sledovat dění a možná ocenit, jakou inženýrskou magií je takové sledování planety možné.

Ale pro farmáře, správce vodních zdrojů, plánovače krizových situací a tvůrce politik je tyhle data opravdový poklad. Čím víc varování před extrémním počasím máme, tím lépe se můžeme připravit.

Mise Sentinel-6 pozoruje naše oceány od roku 2020, ale navazuje na záznam sahající až do roku 1992. Vědci tak sledují hladiny moří a teplotu oceánů víc než tři desetiletí. Doslova sledujeme příběh klimatu naší planety, jeden průchod satelitu za druhým.

Takže až příště uslyšíte, že El Niño ovlivňuje počasí někde ve světě, vzpomeňte si: někde tam nahoře obíhá satelit pojmenovaný po vědkyni z NASA a pomáhá nám to přijít.

Docela vychytané, ne?