Tajná dálnice pod tvýma nohama

Zastav se na chvilku. Koukni pod sebe. Tráva, beton, hlína – cokoliv. A teď si představ, že těsně pod tím povrchem se skrývá živá síť vláken tak rozsáhlá, že kdybys ji rozpletl, dosáhla by skoro miliardkrát dál než od Země k Slunci.

Jo. Mně se taky stočily oči, když jsem to četl poprvé.

Vědci právě publikovali studii v časopise Science, která mi vážně vyrazila dech. Poprvé v historii se jim podařilo zmapovat globální rozložení takzvaných arbuskulárních mykorhizních sítí. Ne, nejsou to ty houby, co tě napadnou v lese. Jsou to mikroskopické vláknité struktury – takzvané hyfy – které tvoří nejrozsáhlejší komunikační a dopravní systém, o kterém jsi asi nikdy neslyšel.

Co tyhle houbové sítě vlastně jsou?

Tady přichází ta krásná část. Tyto houby nežijí pod zemí jen tak pro zábavu. Vytvářejí skutečná partnerství s přibližně 70 % všech rostlinných druhů na planetě. Rostliny fotosyntézou vyrábějí uhlík a svým houbovým kamarádům ho část předávají. Houby jim za to fungují jako prodloužený kořenový systém – pomáhají rostlinám čerpat živiny a vodu z mnohem většího území, než by jejich kořeny samy zvládly.

Představ si to jako nejstarší přátelství na světě. Trvá už přes 450 milionů let.

A teď pozor – v jediném čajovém sáčku zdravé půdy může být až 10 metrů mykorhizní sítě. DESET METRŮ. Já se přitom snažím udržet při životě pokojovou kytku.

Čísla, která ti vyrazí dech

Musím se s tebou podělit o konkrétní čísla z výzkumu, protože si myslím, že si je zaslouží pozornost:

• Celková délka těchto podzemních sítí: zhruba 110 biliard kilometrů
• Zhruba 68 biliard mil
• Veškerá tahle houbová infrastruktura váží asi 300 megatun uhlíku – zhruba čtyřikrát až šestkrát víc než všichni žijící lidé dohromady

Vědci při výzkumu použili strojové učení, analyzovali přes 16 000 vzorků půdy z celého světa a nasadili dokonce robotické zobrazování, aby prostudovali přes 300 000 živých houbových vláken v laboratořích. Nebyla to žádná procházka, ale výsledky za to rozhodně stojí.

Kde se těmto sítím daří nejlíp?

Studie ukázala, že travnaté oblasti ukrývají zhruba 40 % veškeré arbuskulární mykorhizní infrastruktury Země. Nejhustší sítě se podle předpovědí nacházejí na docela fascinujících místech: v záplavových travnatých oblastech Jižního Súdánu, v Everglades na Floridě a na tibetské náhorní rovině.

Tady ale přichází ta znepokojivá část – a myslím, že právě tady začíná být téma důležité i pro nás lidi.

zemědělské půdy vykazují zhruba o 50 % nižší hustotu sítí ve srovnání s přírodními ekosystémy. Naše zemědělské postupy tak potenciálně narušují jeden z nejdůležitějších přírodních uhlíkových trezorů planety.

Proč by nás to mělo zajímat?

Tyhle houbové sítě nejsou jen fascinující trivia. Ve skutečnosti odvádějí kritickou práci pro celou naši planetu. Studie odhaduje, že mykorhizní sítě přesouvají do půdy každý rok zhruba 4 miliardy tun CO2 ekvivalentu. To je asi 11 % veškerých lidských emisí oxidu uhličitého – zachycují a ukládají pod zem pomocí organismů, které nevidíš ani pod mikroskopem.

Vědci tyto sítě přirovnávají k jednomu z pozemských „oběhových systémů", protože přepravují uhlík, živiny a vodu celými podzemními ekosystémy. V zdravých půdách dokážou tyto houbové sítě rozšířit efektivní dosah rostliny až stonásobně a pokrýt víc než 80 % jejích fosforových potřeb.

Působivé, co? Tyhle nepatrné organismy odvádějí klimatickou práci, na kterou my v současnosti utrácíme miliardy a snažíme se ji technicky vyřešit.

Co s tím můžeme dělat?

Vědci zároveň zveřejnili interaktivní vizualizaci a takzvaný Underground Atlas – atlas podzemních sítí, kde si můžeš prohlédnout tyto skryté struktury. Strávil jsem u toho mnohem víc času, než jsem plánoval, upřímně řečeno.

Ale kromě toho, že je to fascinující, může tenhle výzkum ovlivnit i politická rozhodnutí. Když víme, kde se houbovým sítím daří a kde se jim nedaří, můžeme dělat lepší rozhodnutí o využívání půdy, zemědělství a ochraně přírody.

Dr. Justin Stewart ze Společnosti pro ochranu podzemních sítí to vyjádřil skvěle: „Je těžké přecenit důležitost a rozsah těchto hub."

Nemůžu než souhlasit.

Závěrem

Pokaždý, když vyjdeš ven, šlápneš na jeden z nejdokonalejších a nejrozsáhlejších biologických sítí na planetě. Tyto houby tiše udržují pozemské ekosystémy, pomáhají rostlinám komunikovat a ukládají uhlík dlouho předtím, než tu vůbec byli lidé.

Až ti příště někdo bude tvrdit, že maličkosti nejsou důležitý, zkuste mu připomenout těch 110 biliard kilometrů houbové sítě, která právě teď pracuje na tom, aby naše planeta zůstala obyvatelná.

Někdy ta nejdůležitější práce probíhá tam, kde se nikdo nedívá. A jak se zdá, tam kde se nikdo nedívá, je zhruba patnáct centimetrů pod zemí.

Chceš prozkoumat podzemní houbové mapy na vlastní oči? Výzkumný tým zveřejnil interaktivní vizualizaci, která ti umožní podívat se na tyto sítě úplně novým způsobem. Věda je fakt divná věc, lidi.