Co má společného gekon s rakovinou a lidské zdraví?
Vím, co si teď říkáte. Roztomilý gekon, který trpí rakovinou? To zní spíš jako smutný příběh než jako vědecký průlom. Ale vydržte se mnou, protože tohle je jeden z nejzajímavějších výzkumů, o kterém jsem letos četl.
Vědci z University of Nottingham se zaměřili na specifický typ Leopardího gekona – takzvaný morf "lemon frost". Tyhle krásky mají úžasné bílé a žluté zbarvení, možná jste je viděli v obchodech s domácími mazlíčky. Jsou to opravdu nádherná zvířata. Problém je, že přibližně 80 % z nich onemocní agresivní rakovinou během života.
Osmdesát procent. To je šíleně vysoké číslo.
Proč jsou běžné výzkumy rakoviny omezené
A tady přichází to podstatné. Většina výzkumu rakoviny probíhá na laboratorních myších. To je skvělé, ale je tu háček. Vědci musí myším rakovinu uměle způsobit – buď genetickými úpravami, nebo vystavením chemikáliím. Nádory se u nich neobjevují přirozeně.
U lemon frost gekonů je to úplně jinak. Rakovina se u nich vyvíjí zcela sama od sebe. Žádné laboratorní triky. Nádory rostou, metastazují do dalších částí těla a děje se to v poměrně mladém věku.
Pro vědce je to mimořádně cenné. Mají k dispozici přirozený model, kde mohou sledovat vznik a vývoj rakoviny od začátku do konce – úplně stejně jako u lidských pacientů.
Co přesně vědci zjistili?
Výzkumný tým pod vedením doktorky Ylenia Chiari sekvenoval DNA z nádorové tkáně a porovnával ji se zdravou tkání od stejných zvířat. A tady to začíná být opravdu zajímavé.
Mnohé z genetických změn, které v nádorech gekonů objevili, jsou přesně stejné geny, které se zvrtnou i u lidských nádorů. Stejné biologické dráhy. Stejné mechanismy.
To znamená, že studiem těchto plazů můžeme zjistit věci, které přímo aplikujeme v humánní medicíně. Jak je tohle cool?
Doktorka Chiari k tomu řekla něco v tom smyslu, že pochopením toho, proč jsou některá zvířata k rakovině tak náchylná zatímco jiná téměř nikdy neonemocní, se můžeme dozvědět o různých způsobech, jakými se druhy vyvíjely v boji proti této nemoci.
Extrémy v přírodě
A když už jsme u těch extrémů – zatímco lemon frost gekoni na rakovinu doslova umírají, želvy a suchozemští želví obříci jí téměř nikdy neonemocní. Opravdové protipóly na spektru.
Přesně proto je biodiverzita tak důležitá. Každý druh na této planetě si vytvořil vlastní unikátní strategie pro zvládání nemocí. Když studujeme ty zranitelné i ty odolné, mají vědci mnohem větší sílu pochopit, co se vlastně děje.
Doktor Scott Glaberman z University of Birmingham řekl něco, co mi utkvělo v hlavě: "Často hledíme dovnitř, abychom vyřešili lidské problémy, ale každý druh nás může něco naučit."
Co dělá tento výzkum výjimečným
Tady je další důvod, proč mě tenhle výzkum baví: ukazuje, že nástroje vyvinuté pro studium lidských nádorů se dají adaptovat i pro spoustu dalších zvířat. Vědci použili genomické softwary původně navržené pro humánní medicínu k analýze nádorů gekonů – a fungovaly skvěle.
Brandon Hastings, jeden z autorů studie, poukázal na to, jak důležité je "ohlížet se napříč stromem života" při hledání odpovědí na lidské nemoci.
Proč by vás to mělo zajímat?
Upřímně? Dává mi to naději. Výzkum rakoviny často působí pomalu a frustrujícím dojmem, kde se posouváme jen o malé krůčky. Ale příběhy jako tenhle mi připomínají, že příroda provádí své vlastní experimenty miliony let. Různé druhy si vyvinuly různé obrany, různé zranitelnosti, různé způsoby, jak se vypořádat s buněčným chaosem.
Lemon frost gekon možná působí jako nepravděpodobný hrdina. Ale někdy ty nejméně očekávané zdroje skrývají ty nejdůležitější lekce.
A není krásné, že odpověď na zničující lidskou nemoc se možná skrývá v genech malého barevného gekona, kterého miliony lidí chovají jako domácí mazlíčky?
Já už na tyhle tvory nikdy nebudu koukat stejně.
Zdroj: ScienceDaily