Nečekaný zvrat v evoluci: Plaz, který se naučil chodit na zadních
Představte si, že by člověk v třiceti najednou přestal používat ruce na chůzi a začal poskakovat jen na nohou. Absurdita? Přesně takhle to vypadalo u starobylého plaza Sonselasuchus cedrus. Jenže tohle proběhlo pomalu, během miliónů let vývoje.
Vědci z University of Washington teď odhalili tyhle detaily. Je to objev, který ukazuje, jak divoce se příroda bavila v minulosti.
Malý příbuzný krokodýlů z triasu
Sonselasuchus nebyl dinosaurus, i když na něj připomínal. Patřil k šuvosauridům, vzdáleným bratrům krokodýlů. Přesto se vyvinul do podoby rychlých, dvounohých ornithomimidů – těch sprintérů z dinosaurí éry.
Klíčový trik? Neměl tu postavu od narození. Z kosterních pozůstatků stovek jedinců vědci zjistili, že mláďata měla rovnoměrné končetiny. Pak zadní nohy rostly dál, silněly a prodlužovaly se. Dorostl pes velikosti pudla, pro kterého bylo chůze na dvě nohy jednodušší.
Jak na to přišli
Hlavní autor Elliott Armour Smith, postgraduál, změřil kosti končetin z různých stáří. Mladí jedinci měli vyrovnané přední a zadní nohy. Dospělí už měli zadní obří.
„Analýza poměrů kostí ukázala, že dvounohostojí vzniklo díky nerovnoměrnému růstu,“ shrnují autoři. Jako kdyby se mláď naučilo chodit krok za krokem – jen přes tisíce generací.
Poklad v Arizoře
Hlavní hrdina je naleziště v Petrified Forest National Park. V roce 2014 tam profesor Christian Sidor našel tisíc kostí Sonselasuchus v jedné vrstvě. Po deseti letech těžení je jich přes tři tisíce. Nejbohatší místo na fosilie světa.
Tyhle kosti umožnily sledovat celý životní cyklus. Paleontologové na to čekají ve snech.
Jak vypadal tento tvor?
Nebyl strašidelný. Vysoký 60 cm, velikost malého psa. Bez zubů, s ptačími zobákem, velkýma očima a dutýma kostma. Lehký, hbitý lovec do hustých lesů pozdního triasu.
Jméno cedrus odkazuje na cedry v tehdejší krajině. „Krokodýlí příbuzný z cedrových lesů.“
Souhra náhody: konvergentní evoluce
Neuvěřitelné je, že se Sonselasuchus podoba dinosaurům náhodou. Nejsou příbuzní. Krokodýlí větev i ptakoještěří větev řešily stejný problém stejně: dvě nohy, zobák, lehkost.
Obě linie soupeřily v lesích o stejné niku. Příroda si zahrála na opakování.
Výkop pokračuje
Místo v Arizoře ještě nekončí. Přes 30 studentů a dobrovolníků z Washingtonu tam kopalo. Sidor říká, že ložisko nekončí. Plus ryby, obojživelníci, dinosauři.
Je to nekonečný dar.
Proč je to důležité
Objev mění pohled na vývoj plaza. Mysleli jsme si, že tělesný plán je fixní – čtyři nebo dvě nohy. Sonselasuchus ukazuje flexibilitu evoluce.
Paleontologie nás pořád překvapuje. Každá fosilie mění učebnice. A to je na tom nejlepší.