Co když myšlení vůbec nepotřebuje slova?

Mám pro tebe jednu otázku.

Filosofové a vědci se už celá staletí hádají o tom, jak vlastně myslíme. A pořád tady byl tenhlavní proud – že řeč je v podstatě motor, který pohání celou naši mysl. Že i ten záblesk geniality ve sprše? Vlastně jen tvůj mozek dlouho mručel sám pro sebe, slovně si to přežíval, a pak ti to prostě došlo.

Jenomže nový výzkum z MIT naznačuje, že tohle celé může být naprostý nesmysl.

Experiment, který mění pravidla hry

Tým neurovědců našel dva lidi, kteří prodělali mrtvici a přišli o funkční jazyková centra v mozku. Nemohli rozumět řeči ani ji produkovat. Těžké postižení.

Klasický test logického uvažování? Ten se vysvětluje slovy. „Podívej se na ty čísla a najdi vzor..." Jenže tady by to bylo k ničemu – samotné zadání by vyžadovalo jazyk.

Tak vědci vymysleli něco jiného. Předložili účastníkům hádanky z čísel a tvarů. Žádné instrukce. Jen vzory. Třeba: máš dva seznamy čísel, zjisti skryté pravidlo, které je spojuje. Nebo: tady je mřížka geometrických tvarů s jedním chybějícím – který tvar ji doplní?

A tady přichází ten šok: lidé s vážně poškozenými jazykovými schopnostmi to rozdrtili. Dopadli stejně dobře jako lidé s plně funkčním mozkem.

Zamysli se nad tím. Dokázali odhalit skrytá pravidla, dělat logické závěry, dokonce sdělit, co objevili, gesty nebo kresbami. Ale popros je, ať to vysvětlí slovy? Hodně štěstí.

Co nám to říká o myšlení

Jedna z výzkumnic, Hope Kean, to řekla krásně: „Jsou aspekty myšlení, které přesahují omezení jazyka."

A fakt mi tenhle úhel pohledu dává smysl. Jazyk je užitečný pro myšlení – umožňuje nám sdílet myšlenky s ostatními, zapisovat je, stavět nalidech předchozích generací. Ale užitečný neznamená nezbytný.

Přemýšlej o tom: jazyk je lineární. Slova jdou za sebou. Ale logické uvažování často vůbec lineární není. Když řešíš složitý problém, držíš v hlavě spoustu informací najednou, zvažuješ vztahy, které se neodvíjejí pěkně větě po větě.

Tenhle výzkum naznačuje, že existuje úplně jiný kognitivní systém – vědci ho nazývají „síť mnohonásobné poptávky" – který dělá těžkou práci při logickém myšlení. Tato síť není v jazykových oblastech mozku. Je rozložená napříč různými regiony a aktivuje se, když řešíš složité problémy.

Proč je to důležité (a proč je to vzrušující)

Nevím jak ty, ale já z toho mám fakt radost. Vždycky jsme věděli, že myšlení se cítí jako vnitřní dialog – ten hlásek v hlavě, který komentuje tvůj život. A možná tenhlásek je důležitý. Možná artikulace myšlenek v jazyce pomáhá je zpřesnit, odhalit chyby, sdělit je druhým.

Ale pod tím verbálním zpracováním se zdá, že existuje hlubší reasoning engine (výrazový aparát pro usuzování), který vůbec nepotřebuje slova. Tvůj mozek dělá sofistikovanou symbolickou manipulaci, objevuje vzory, dělá inference – a vůbec se neptá jazykového oddělení.

Je v tom něco skoro osvobozujícího. Co ten pocit, když prostě víš odpověď, ale neumíš vysvětlit, jak jsi na to přišel? Možná tvůj mozek použil tento bezeslovní systém a jazyková centra se jen snaží dohnat a přeložit to do slov.

Nebo třeba ten pocit, kdy se trápíš nad problémem celé hodiny, nic ti to nedává, a pak jdeš do sprchy a řešení se prostě zjeví? Někteří vědci si myslí, že ten „aha" moment může být právě tento neverbální systém, který pošle svou odpověď nahoru k jazykovým oblastem, a ty se pak snaží articulovat, co se vlastně stalo.

Velké ponaučení

Tenhle výzkum neznamená, že jazyk je pro myšlení nepodstatný. Jasně, řeč je zásadní pro komunikaci, učení od ostatních, budování kultury a znalostí. Ale naznačuje to, že vztah mezi slovy a myšlenkami je složitější – a zajímavější – než si často myslíme.

Tvůj mozek má minimálně dva odlišné systémy pro zpracování informací: jeden pro jazyk a jeden pro abstraktní uvažování. Interagují, pomáhají si, ale taky můžou pracovat nezávisle.

A upřímně? Myslím, že je to docela úžasné. Až příště budeš bojovat s vysvětlením svého postupu, netrestej se za to. Tvůj bezeslovní myslící mozek udělal tu těžkou práci. Tvoje jazyková část se jen snaží držet krok.

Zdroj: ScienceDaily