Taky jste někdy přemýšleli nad tím, jak jsou naše těla propojená? Třeba nad tím, že ve střevech máme víc nervových buněk než v míše? Nebo že bakterie v našem trávicím systému možná právě teď ovlivňují vaši náladu? Naše těla jsou prostě síť překvapení.
Když jsem narazil na novou studii z University of Warwick, zaujalo mě to okamžitě. Vědci prošli data od 1,9 milionu lidí z 23 různých studií — a našli něco pozoruhodného: lidé s ADHD mají výrazně častěji problémy s trávením než ti bez ADHD.
Čísla, která vás donutí se zamyslet
Tady je rychlý přehled:
- Lidé s ADHD mají zhruba o 50 % vyšší pravděpodobnost zažívacích potíží celkově
- Zácpa? Téměř dvakrát častěji
- Syndrom dráždivého střeva (IBS)? Nárůst o 58 %
- A tady přichází to šokující číslo: encopresis (neovladatelné vyprazdňování) se vyskytuje víc než čtyřikrát častěji
Tohle není žádná drobná anomálie v datech. Tohle je vzorec.
Studie vyšla v časopise Journal of Attention Disorders a je tu jeden zajímavý detail — jde o první systematický přehled zaměřený konkrétně na trávicí potíže u ADHD. Vědci už delší dobu věděli, že zažívací problémy jsou časté u autismu, ale spojení ADHD a střev? To bylo až doteď nejasné.
Co za tím vězí?
Tady to začíná být opravdu zajímavé, protože vědci zatím nemají definitivní odpověď. Mají ale několik teorií:
Zaprvé: chování. Lidé s ADHD se někdy potýkají s nepravidelnými stravovacími návyky, impulzivními výběry jídla nebo prostě zapomínají jíst (nebo se přejídají), protože jejich mozek je někde jinde. Taková nekonzistence může časem trávení pořádně rozhodit.
Zadruhé: léky. Mnoho léčebných postupů pro ADHD může způsobovat zácpu jako vedlejší efekt. Není to příjemné téma, ale je to reálný faktor ovlivňující spoustu lidí na stimulační medikaci.
A zatřetí — moje nejoblíbenější teorie: osa střevo-mozek. Vaše střeva a mozek spolu neustále komunikují přes jakousi superdálnici zvanou bloudivý nerv. Předchozí výzkumy už ukázaly, že lidé s ADHD často mají odlišné střevní bakterie ve srovnání s neurotypickými lidmi. Tyto mikroskopické „nájemníky" možná ovlivňují, jak vaše střeva mluví s mozkem — a to pak ovlivňuje vše od nálady přes soustředění až po to, jestli vás zrovna nafukuje.
Proč je to důležitější, než si myslíte
Chtěl bych se na chvíli zastavit u toho, proč je tenhle výzkum opravdu podstatný. Mohlo by se to zdát jako „jen" trávicí problémy, ale tady jde o něco víc.
Když máte ADHD a navíc se potýkáte s chronickou zácpou, IBS nebo jinými střevními potížemi, není to jen nepříjemná otázka pohodlí. Může to vážně ovlivnit kvalitu vašeho života, duševní zdraví a dokonce i schopnost soustředit se na cokoliv jiného.
Vědci poukazují na to, že lékaři se můžou soustředit tak intenzivně na „hlavní" příznaky ADHD — potíže se soustředěním, impulzivitu, hyperaktivitu — že jim může úplně uniknout, že jejich pacient zároveň trpí zažívacími problémy. A to mi přijde jako docela významné opomenutí.
Co kdyby řešení střevního zdraví mohlo ve skutečnosti usnadnit zvládání některých příznaků ADHD? Co když děti s ADHD, které mají problémy ve škole, zároveň bojují s chronickými bolestmi břicha, o kterých se nikdo neptá?
Co s tím dělat?
Zaprvé, pokud máte ADHD: věnujte pozornost svým střevům. Vážně. Pokud jste své trávicí potíže ignorovali nebo jste si říkali, že jsou normální, možná stojí za to o tom promluvit s lékařem.
Zadruhé, pokud jste rodič dítěte s ADHD: zkuste se zeptat, jestli nemá nějaké břišní potíže. Děti obzvlášť nemusí spojovat své žaludeční problémy s něčím, o čem by stálo za to mluvit — zvlášť když jsou zvyklé na to, že se necítí úplně dobře.
Zatřetí, vědci doporučují, aby lidé s komplexnějšími zažívacími problémy zvážili návštěvu dietologa nebo gastroenterologa — nespoléhali se jen na péči zaměřenou na ADHD.
Co z toho vyplývá
Tato studie ukazuje souvislost, nikoliv důkaz, že ADHD způsobuje střevní potíže (nebo naopak). Ale vzorec je natolik silný, že rozhodně stojí za pozornost.
Žijeme v exciting době, kdy konečně začínáme chápat, jak moc jsou naše těla propojená. Mozek a střeva nejsou oddělené systémy, které dělají své vlastní věci — neustále spolu vedou dialog. A porozumění této konverzaci by mohlo spoustě lidí pomoct cítit se podstatně lépe.
Upřímně řečeno, jsem zvědavý, kam tenhle výzkum povede dál. Mohlo by se střevní zdraví jednou stát součástí péče o ADHD? Čas ukáže. Ale mezitím si možná udělejte chvilku a zkuste se spojit se svým žaludkem. Možná se vám snaží něco sdělit.
Zdroj: ScienceDaily