Dobře, pojďme být chvíli upřímní
Zvedni ruku, pokud sis někdy koupil proteinový prášek s těmi nejlepšími úmysly, použil ho tak třikrát a pak ho nechal prášit v poličce, protože pití chutnalo jako trest. Jo. Totéž.
Já tam byl. Všichni jsme tam byli. Proteiny mají pověst, že jsou tak nějak... odporné. Křídové, hrubé, s divnou pachutí, která tady zůstává mnohem déle, než bys chtěl. A pokud patříš mezi ty, kteří tyhle věci opravdu potřebují — ať už stavíš svaly, nebo se snažíš udržet sílu, jak stárneš — ten odpudivý faktor se stává skutečnou překážkou.
Ale tady je pár skutečně vzrušujících zpráv: vědci možná právě rozlouskli kód, jak udělat proteinové nápoje konečně příjemné na pití. A řešení je daleko jednodušší, než bys čekal.
Věda o syrovátce (Jo, šel jsem tam)
Výzkumníci z University of Reading, Aberystwyth University a Arla Foods Ingredients pracovali na projektu vylepšení syrovátkového proteinu — víš, té mléčné věci, co se válí ve tvých gymových shakech a sportovních doplňcích.
Jejich přístup? Místo změny samotného proteinu se rozhodli pohrát s tím, jak se protein zpracovává. Konkrétně vyvinuli techniku s pečlivě kontrolovaným tlakem, která tlačí tekutou syrovátku přes jemnou membránu. To jim umožnilo koncentrovat konkrétní protein zvaný alfa-laktalbumin (který je mimochodem velmi ceněný i v kojenecké výživě, zajímavost).
Výsledek? Vytvořili syrovátkový protein s vylepšenými textovými vlastnostmi — s více než dvojnásobnou typickou koncentrací alfa-laktalbuminu, abych byl přesný.
Zvrat: Lepší textura, horší chuť
A tady to začíná být zajímavé. Výzkumníci nechali proškolený senzorický panel (prostě lidi speciálně trénované na hodnocení jídla a pití) otestovat jejich nový vylepšený syrovátkový protein.
Dobrá zpráva? Textura byla výrazně lepší. Panel zaznamenal hladší vlastnosti a menší tření v ústech — zkrátka to bylo příjemnejší na pití. Pokrok!
Ale byla tu háček. Panel taky zaznamenal silnější hořkou a pepřovou chuť. Fuj. Právě když jsme si mysleli, že vyhráváme.
Tady přichází ta opravdu chytrá část
Místo toho, aby výzkumníci vzdali a šli dělat něco jiného, kopali hlouběji, aby zjistili, co způsobuje ty nechtěné chutě. A tady přichází ten zvrat: nebyl to vůbec protein.
Viník? Minerály, které se koncentrovaly během zpracování.
Jakmile to identifikovali, vrátili se k rýsovacímu prknu a upravili filtrační proces tak, aby ty koncentrované minerály odstranili. A hle — problém vyřešený. Obohacená syrovátka si udržela svou hladkou, příjemnou texturu a zároveň dosáhla chuťových vlastností srovnatelných s tou původní.
Proč na tom záleží víc, než si myslíš
Vím, co si říkáš: "Pěkná věda, ale proč bych se o to měl starat?"
Tady je ten háček: pro spoustu lidí není proteinový doplněk něco, co si můžou dovolit přeskočit. Ať už jsi sportovec snažící se nabrat svalovou hmotu, člověk zotavující se ze zranění, nebo starší dospělý, který se jen snaží udržet sílu — dostat dostatek proteinu je opravdu důležitý. A pro některé lidi je pití proteinového shake jediný praktický způsob, jak se k těm číslům dostat.
Ale když něco chutná špatně, lidi u toho nevydrží. To je prostě lidská přirozenost. Takže cokoli, co tyhle nápoje udělá přijatelnější, by mohlo lidem pomoct držet se svých výživových cílů — což je v mý knize docela velká věc.
Holly Giles, hlavní autorka studie, to řekla hezky: "Výsledky výzkumu nám dávají jasný směr, kterým se vydat, aby proteinové nápoje byly chutnější a výživnější, což by mohlo skutečně změnit život lidem, kteří na nich závisí."
Závěrem
Tento výzkum je teprve v raných fázích, ale vypadá nadějně. Vědci teď mají mnohem jasnější představu o tom, jak proteiny i minerály v syrovátce ovlivňují její chuť a konzistenci. A tenhle know-how by jednou mohl vést k proteinovým doplňkům, u kterých se ti nebude krabatit obličej.
Takže možná, jen možná, ty zaprášený tuby s proteinem z minulosti by mohly být definitivně minulostí. (Slovní hříčka zcela záměrná.)
Držím palce.
Zdroj: ScienceDaily