Počítač, který se zároveň mačká i roztahuje? V Itálii tohle fakt existuje
Představte si, že držíte v rukou žvýkačku. Vy ji mačkáte z jedné strany, někdo jiný ji současně tahá z druhé. Co se stane? Žvýkačka se zkroutí, zprohýbá se. Přesně tohle se děje s Apeninským pohořím – tou nádhernou páteří, která se táhne celou Itálií.
Většina pohoří vzniká jednoduše. Tektické desky se srazí, zemská kůra se smáčkne, a hory vystoupají nahoru jako záhyby na koberci. Žádná velká věda. Ale Apeniny? Ty jsou podivné. Některé části se mačkají k sobě, jiné se zase roztahují od sebe. Obě věci najednou.
Vědci nad tímhle chováním kroutili hlavou dlouho. Mysleli, že už to mají vysvětlené. Pak ale vyšla nová studie v časopise Geology a říká: moment, něco nám tady uniká.
Co se to děje pod těmi horami?
Itálie leží přesně na švu dvou obrovských tektonických desek – eurasijské a adrijské. Neustále se o sebe třou a drhnou. Proto je Itálie tak seismicky aktivní. A nemyslím tím, že občas něco zacloumá. Itálie patří mezi nejrizikovější zóny v celé Evropě.
Dlouho panoval názor, že za divné chování Apenin může něco jako „zpětný kolaps". Deska se noří do zemského pláště a přitom strhává povrch dolů. Logické, že? Jenže nový výzkum tvrdí, že to není celý příběh. Něco dalšího se do toho zamíchalo zhruba před dvěma miliony let. Jmenuje se to delaminace.
Delaminace aneb když se vrstvy Země odlupují
Tady to začíná být vážně zajímavé. Představte si zemskou kůru jako dort. Ne ledajaký dort – takový, co se pořád hýbe a mění.
Delaminace je proces, při kterém se spodní část tohoto „dortu" (tedy spodní kůra a litosféra pod ní) začne oddělovat od vrchní části. Jako když rozlomíte máslový croissant a vrstvy se od sebe oddělí. Jen s tím rozdílem, že se tohle děje kilometry pod povrchem a trvá to miliony let.
Vědci tomu říkají „efekt rozepínání zipu". A tady přichází ta šílená část: našli překryv kůry o délce 500 kilometrů. Tvoří jakýsi pant toho zipu.
Za tímto pantem se kůra roztahuje rychlostí asi 4 milimetry za rok. Před ním se naopak mačká rychlostí 2 milimetry za rok. Jo, zní to směšně pomalu. Ale když to počítáte přes miliony let? To stačí na přetvoření celých pohoří.
Proč by nás to mělo zajímat?
Zní to jako sci-fi, ale pochopení tohoto procesu nám pomáhá odhadovat riziko zemětřesení. Itálie už zažila spoustu ničivých otřesů. Každý kousek informací navíc může zachránit životy.
A upřímně? Je to prostě úžasné. Někde kilometry pod našima nohama se Země pomalu odlupuje a přetváří. Je to ten druh věcí, které vás donutí cítit se zároveň nepatrní i ohromení.
Vědci se domnívají, že celý ten „rozepínací" proces mohl začít už před deseti miliony let. Takže nic nového pod sluncem – jen jsme neměli správné nástroje, abychom to viděli.
Co si z toho odnést?
Až budete příště koukat na fotky italských hor nebo snít o túráchToskánskem, vzpomeňte si: divíte se krajině, která se právě teď aktivně tvoří a ničí. Hory, které miliony let stoupaly k nebi, jsou současně mačkány dohromady i roztahovány silami, které sotva chápeme.
Věda je fakt úžasná, ne? Žijeme na planetě, která odmítá zůstat v klidu – i když z povrchu vypadá naprosto poklidně.