Když se „neměřitelně malé“ stane skutečně měřitelné
Představ si, že chceš změřit energii potřebnou k posunu jedné červené krvinky o šířku nanometru. Přesně to se podařilo vědcům z Aaltovy univerzity ve Finsku ve spolupráci s firmou IQM.
Naměřili energii pouhých 0,83 zeptojoulů. To je tak neuvěřitelně malá hodnota, že si ji většina lidí nedokáže ani představit. Jeden zeptojoul je k jednomu joulu přibližně jako zrnko písku k všem plážím světa.
Jak se měří taková drobnost
Běžným měřicím přístrojem se takové hodnoty zachytit nemůžou. Vědci proto použili speciální teploměr – kalorimetr,专设计ovaný pro ultra-jemné změřování tepla.
Tento kalorimetr se dá přiroztování dvou různých kovů. Jedna část je zeptojoulů. Jedna část je ze superkonduktorů, kterå v extrémním chladu dokáže přenášit elektřinu bez jakékoli odporu. Druhá část používá obyčejné kovy, kterå odpor kladou. Když se tyto dvě typy kovů spojí a ochladí na milikelviny, superkonduktor se stává velmi křehký. I sebemenší dodání tepla ho rozruší.
Tato křehkost se stává přesnou měřicí pomůckou. Každý tiny energy signal přímo ovlivňuje chování superkonduktoru, a vědci tak mohou přesně zaznamenat jeho reakci.
Když se měří taková drobnost
Vědci se díky této citlivosti více přibližují k možnosti počítat jednotlivé fotony. Jedem vědci se díky této citlivosti více přibližují k možnosti počítat jednotlivé fotony.
Vědci se díky této citlivosti více přibližují to možnosti počítat jednotlivé fotony.