Když věda změní názor

Věda je zvláštní v tom, že se může mýlit. A ještě zvláštnější je, když to sama přizná. Přesně to se teď stalo v paleontologii.

Objev z Brazílie

V roce 2017 našli vědci v brazilských horninách starých půl miliardy let drobné zkamenělé nitky. Tehdy si mysleli, že jde o stopy drobných živočichů, kteří žijí mezi zrnky písku pod vodou. Takzvaná meiofauna. Pokud by to byla pravda, šlo by o nejstarší známý nález těchto tvorů vůbec.

Nadšení bylo velké. Objev by přepsal učebnice.

Pochybnosti a nové přístroje

Jenže Bruno Becker-Kerber z týmu vědců si nebyl jistý. Rozhodl se podívat na fosilie znovu, tentokrát s lepší technikou. Použil takzvanou zoomovou tomografii a částicový urychlovač – nástroje, které dokážou nahlédnout dovnitř zkamenělin bez jejich poškození.

A najednou se ukázalo něco jiného.

Co odhalily detaily

Ve fosiliích se zachovaly buněčné stěny a pravidelné struktury, které odpovídají spíš mikroorganismům než živočišným chodbičkám. Kdyby tam opravdu prolezli drobní živočichové, zůstaly by po nich narušené vrstvy písku a stopy po pohybu. Nic takového ale vědci nenašli.

Místo toho se ukázalo, že nitky jsou obaleny pyritem a oxidy železa – látkami, které vznikají při rozkladu organického materiálu za přispění bakterií. Velikost i tvar nití také neseděly na živočichy. Spíš připomínaly zbytky řas a bakterií.

Co to vlastně bylo

Podle nové analýzy šlo pravděpodobně o směs červených a zelených řas, velkých sirných bakterií a sinic. Žádný převratný objev prastarých živočichů, ale pořád zajímavý pohled do dávného mikrobiálního světa.

Proč na tom záleží

Původní tým neudělal chybu. Měl jen horší nástroje. Nový tým měl lepší data a řekl: „Asi jsme se spletli.“ To je přesně to, co by věda měla dělat – měnit názor, když přijdou lepší důkazy.

Hledání nejstarší meiofauny tedy pokračuje dál. A kdo ví, třeba se jednoho dne objeví skutečné stopy těchto drobných tvorů.