Vědci vyvinuli revoluční slitinu kobaltu a hliníku, která se svou pevností vyrovná oceli, ale na rozdíl od jiných superpevných materiálů se při nárazu neroztříští. Nejde o další drobné vylepšení — tato slitina může proměnit celá odvětví, od proudových motorů až po energetické provozy.

Archeologové v Německu objevili malý stříbrný amulet, který obsahuje nejstarší důkaz o křesťanství severně od Alp — a nutí historiky přepsat dosavadní časové osy. Nápis o osmnácti řádcích, ukrytý téměř dva tisíce let, se nakonec podařilo odhalit díky pokročilé 3D skenovací technologii. A to, co amulet obsahuje, vám vyrazí dech.

Vědci z NASA si tentokrát pořádně neví rady. Sonda Curiosity zachytila na povrchu Marsu něco opravdu nečekaného – rozsáhlé pole podivných útvarů připomínajících obří voštiny. Teď se celý vědecký svět snaží přijít na to, co tyto záhadné struktury vlastně vytvořilo.

Vědci vytvořili vůbec první all-optical fotonický časový krystal na světě — materiál, který dokáže bleskově měnit způsob, jakým interaguje se světlem. Jeho optické vlastnosti se přitom dokážou změnit během pouhých pikosekund. Průlom, na němž se podílelo výkonné terahertzové zařízení v Německu, by jednou mohl vést k ultrarychlým počítačům, převratným laserům nebo zcela novým způsobům, jak ovládat světlo. Pojďme se podívat, proč je to důležité a co to může znamenat pro budoucnost.

Nová pozorování odhalují, že černé díry možná nejsou takovými vesmírnými jedlíky, jak jsme si vždycky mysleli. Místo toho, aby polykaly všechno kolem sebe, tyto záhadné obrzy zdánlivě vyvracejí téměř tolik hmoty, kolik samy pohltí. Jsou tak překvapivě neefektivní stolovníci.

V roce 1942 britská loď vezla sovětské zlato do Ameriky. Německá torpéda ji zasáhla a loď se potopila v ledových arktických vodách. Téměř čtyřicet let poklad ležel zapomenutý na dně oceánu. Pak se ale objevil jeden nezlomný muž, který se rozhodl uskutečnit misi, kterou všichni označovali za nemožnou.

Tady je jeden zajímavý příběh: vědci se snažili vytvořit lepší baterii, udělali úplně všechno "špatně" – nechali v ní vodu – a výsledkem bylo téměř dvojnásobné množství energie. Teď se navíc domnívají, že by stejná baterie mohla pomoci vyřešit nedostatek pitné vody. Někdy ty nejlepší objevy vzniknou úplně náhodou!

Vědci přišli s převratnou metodou, která dokáže proměnit směsný plastový odpad – včetně té zatvrzelé kategorie, co obvykle končí na skládkách – v čisté vodíkové palivo. Proces funguje při mnohem nižších teplotách než dosavadní postupy a navíc zachytává uhlík místo toho, aby ho posílal do atmosféry. Jde vlastně o chytré řešení dvou problémů najednou:塑料 кризис i potřebu čisté energie.

Vědci konečně odhalili tajemství, které desítky let odolávalo jejich snaze. Jde o záhadné gama záření pocházející z atomů zinku. Tento objev by mohl přiblížit odpověď na otázku, jak vznikají těžké prvky ve vesmíru — včetně zlata nebo stříbra. Podle všeho se tyto prvky rodí v nitru umírajících hvězd.

Vědci přišli na zajímavou věc. Mozkové okruhy, které mravenci používají, když se starají o larvy, se ve skutečnosti vyvinuly původně k regulaci hladu. Tým badatelů prozkoumal neuvěřitelně malé mravenčí mozky a zjistil, že evoluce nebudovala rodičovskou péči úplně od nuly. Místo toho prostě přizpůsobila staré nervové dráhy, které už existovaly. A to je docela zásadní zjištění — podobný mechanismus by totiž mohl vysvětlovat péči o potomstvo napříč celou živočišnou říší, včetně nás lidí.

Myslíš, že tvůj volební systém je fér? Matematici mají špatné zprávy. Ať už to navrhneš jakkoliv, prostě nemůžeš mít všechno — a tady je krásný matematický důvod, proč to tak je.

Vědci narazili na něco podivného ohledně temné hmoty: kdyby měla svou vlastní skrytou přitažlivou sílu, člověk by čekal, že pomůže hmotě shlukovat se rychleji. Jenže realita je úplně opačná. Vesmír prostě nefunguje vždycky tak, jak bychom čekali.

Představte si, že by auta mohla jet maximálně určitou rychlostí – ať byste se snažili sešlápnout plyn jakkoli. Přesně něco podobného fyzici objevili u elektřiny. I ta má svůj limit – existuje maximální hranice toho, jak moc ji můžou brzdit srážky částic. A proč to tak je? Jde o podivnosti kvantové fyziky.

Vědci odhalili překvapivou funkci proteinu, o kterém se dosud myslelo, že chrání pouze konce chromozomů. Bez tohoto proteinu však kmenové buňky svalů po poranění ztrácejí svou identitu a poškozená tkáň se místo správné regenerace mění v tukovou a jizevnatou tkáň. Toto zjištění by mohlo mít zásadní dopad na léčbu svalových dystrofií i na pochopení rakoviny.

Hluboko v naší Mléčné dráze se ukrývá přírodní urychlovač částic. Je tak výkonný, že naše největší lidské stroje vypadají jako dětské hračky. Tato kosmická „šelma" dokáže vymrštit protony na energie, které přesahují vše, co kdy lidstvo postavilo. A možná nám pomůže vyřešit jednu z největších záhad vesmírné vědy.

Nový výzkum odhaluje, že souvislost mezi špatným spánkem a úpadkem mozku není pro všechny stejná. Vědci zjistili, že konkrétní gen může rozhodnout o tom, zda vám nedostatek spánku otevře dveře ke změnám v mozku spojeným s Alzheimerovou chorobou, nebo vás před nimi naopak ochrání. Tento objev by mohl změnit náš pohled na individuální zdraví mozku.

Vědci z Houston Methodist přišli s novým objevem. Tuk v těle by mohl vysílat škodlivé signály přímo do mozku – a možná tak přispívat k rozvoji Alzheimerovy choroby.

Výzkumníci zjistili, že molekuly tuku dokážou proniknout přes ochranné bariéry mozku a spustit tam škodlivé procesy. Zní to znepokojivě, ale je tu i dobrá zpráva. Pochopení tohoto mechanismu otevírá dveře novým způsobům léčby.

Vědci přišli na něco fascinujícího. Rakovina roste tak agresivně — a možná právě proto se sama ničí. Procesy, které nádorům pomáhají se šířit, je zároveň rozkládají zevnitř. Je to paradox, který by mohl otevřít cestu k úplně novým způsobům léčby.

Vědci přišli na to, jak otáčet a spojovat vrstvy oxidových materiálů pomocí silných chemických vazeb místo slabých sil. To otevírá cestu k úplně novým typům elektronických zařízení. A to nejlepší? Tyto materiály se při tomto způsobu vazby na atomové úrovni samy přetvarují.

Náš oceán prochází obrovskou proměnou, o které většina z nás vůbec neví. Vědci s pomocí umělé inteligence odhalili, že se po celém světě výrazně rozrůstají浮游藻类大量繁殖. Některé oblasti přitom vykazují roční růst přes třináct procent. Tato změna se dramaticky zrychlila po roce 2008 a může mít dalekosáhlé důsledky – pro mořské ekosystémy, pobřežní ekonomiky i veřejné zdraví.