To množství kalorií na vaší tyčince s müsli? Pravděpodobně neříká celou pravdu. Vědci zjistili, že bakterie žijící ve vašich střevech hrají obrovskou roli v určování toho, kolik energie tělo z jídla skutečně čerpá – a to by mohlo změnit náš pohled na dietu, obezitu a zdraví.

Výzkumník z Kentuky vytáhl tak impozantního obřího rakobě, že mu dal přezdívku „Crawzilla“ a byl naprosto přesvědčen, že našel největšího rakobě, jaký byl kdy zdokumentován. Když ho však představil kolegovi, dostal vědecký ekvivalent odpovědi „to je fajn, ale já jsem chytil většího“. Následovala celostátní honba za megarakobem, která nakonec odhalila něco nečekaného o samotných limitech přírody.

Výzkumníci na USC zjistili, že určité prekurzory imunitních buněk se mohou v laboratoři v podstatě obnovovat donekonečna, což otevírá dveře k dostupnějším léčbám rakoviny. Tento průlom by mohl vyřešit jeden z největších problémů moderní imunoterapie: výrobu dostatečného množství buněk pro boj proti rakovině bez rizika jejich vyčerpání.

Pomocí teleskopu Jamese Webba vědci odhalili pozoruhodnou věc: vzdálená plynná obří planeta má atmosféru nakřivo — na jedné straně je výrazně nafouknutější než na druhé. Tento jev není žádná náhoda. Výzkumníci v něm vidí potvrzení svých teorií o tom, jak extrémní vedro a prudké větry formují podobu vzdálených světů u jiných hvězd.

V roce 1960 publikovali nějací velmi vážní vědci práci, ve které tvrdili, že lidstvo bude čelit ztoku svět (doomsday) 13. listopadu 2026 — tedy tento pátek. Jejich výpočty se zdály být přesné a po určitou dobu byly jejich předpovědi děsivě přesné. Tak co se pokazilo?

Vědci objevili, jak se Zemi podařilo udržet v atmosféře dostatek kyslíku, aby zůstala obydlná po masivní transformaci před miliardami let – odpověď spočívá v tom, že prastaré oceány fungovaly jako ultimátní recyklační centra přírody.

Vědci přišli s fascinujícím objevem. Protein, který rakovina běžně využívá ke svému růstu a šíření, lze za správných podmínek obrátit proti nádorům samotným. Tento překvapivý obrat v biologii rakoviny by mohl otevřít dveře, o kterých jsme ani netušili, že existují.

SpaceX opět úspěšně dorazila s dodávkou na Mezinárodní vesmírnou stanici, jenže tenhle náklad rozhodně není žádná obyčejná zásilka. Kromě klasického jídla a zásob se v nákladovém modulu tísní experimenty, které byste čekali spíš ve sci-fi filmech — umělé oční bulvy, droboučká laboratorně vypěstovaná srdce a miniaturní mozky plující v mikrogravitaci.

V roce 1975 klesl Edmund Fitzgerald s 29 muži na palubě na dno. O desetiletí později učinil jeden průzkumník mrazivé odhalení, které zanechalo i zkušené výzkumníky s více otázkami než odpověďmi. Zde je to, co se stalo, když se malé žluté ponorné plavidlo vydalo hledat odpovědi v hlubinách.

Vědci objevili enzym s neobvyklým apetitem – požírá určité plasty jako bonbony, ale zde je háček: dokáže rozložit i penicilin. Tento zvláštní nález německých výzkumníků by mohl zcela změnit náš pohled na boj proti znečištění plastem.

Třicet let běžel pod ústředím Eastmana Kodaka v Rochesteru malý jaderný reaktor — a nikdo se nad tím nijak zvlášť nepozastavoval. Tady je příběh filmové firmy, která se dostala k vysoce obohacenému uranu, a proč to vlastně dává větší smysl, než byste čekali.

Vědci našli v Zimbabwe 210 milionů let starého dinosaura. A nikdo ho nečekal. Tvor je naprosto unikátní pro celý region — nemá žádnou příbuznost s tím, co známe z sousední Jihoafrické republiky. Objev tohoto dinosaura totiž mění naše chápání evoluce dinosaurů v Africe.

Léta jsem věřil, že pochopit, jak neuronové sítě ve skutečnosti fungují, je ztracená věc. Nový výzkum však naznačuje, že jsme celou dobu špatně interpretovali důkazy – a stroje by mohly být ve skutečnosti mnohem čitelnější, než jsme si kdy představovali.

Průlomová autopsie pacienta s Alzheimerovou nemocí, který po celá léta podstupoval léčbu odstraňující amyloid, odhalila něco, co výzkumníci dlouho подозреovali, ale šlo dokázat: odstranění těchto lepkavých amyloidových plaků by mohlo skutečně chránit mozek před další poškozením. Tato zjištění přinášejí nádej do našeho chápání této devastující choroby.

Vědci v Japonsku při studiu nejtenčích supervodivých materiálů na světě narazili na něco neobvyklého – a všechno to záviselo na strukturách vysokých pouhý jeden atom. Tato mikroskopická vlastnost se ukázala fungovat jako kolejnice pro tajemné kvantové struktury, což potenciálně otevírá novou cestu k elektronice, která téměř nespotřebovává žádnou energii.

Desítky let po skončení druhé světové války vědci stále odhalují tajemství selhání nacistického atomového programu – a to, co zjistili, úplně přepisuje příběh, který Werner Heisenberg roky vyprávěl.

Astronomové odhalili neuvěřitelný vesmírný tajemství: černé díry všech velikostí se řídí úplně stejným pravidlem, když vyfukují materiál do prostoru. A tady přichází to nejlepší — klíčový nápad, který celou záhadu rozlousknul, nepřišel v laboratoři ani u dalekohledu. Přišel u piva.

Když se hurikán Simon řádil u mexického tichomořského pobřeží, zachytila NASA na kamerách něco nečekaného — obrovské vlny projíždějící zemskou horní atmosférou, tisíce kilometrů nad samotnou bouří. Ukazuje se, že silné hurikány neovlivňují jen počasí tady dole. Doslova vysílají vlny až do vesmíru.

Vědci konečně chytili vesmírného vinovíka přímo při akci – žhavý planetu, který potvrzuje to, co výzkumníci podezřívali celá desetiletí o tom, jak vznikají planety. A upřímně? Ta odpověď by vás mohla sprawit, že se budete cítit o něco více spjatí s vesmírem.

Potápníci u pobřeží Turecka právě odhalili to, co by mohlo být nejstarším nákladním vrakem, který kdy byl nalezen, a nejzajímavější je, že samotná loď je zcela pryč. Zůstaly jen starověké hliněné džbány a kamenné kotvy, ale nenechte se tím zmást. Tyto skromné nádoby odhalují tajemství o obchodních cestách bronzové éry, která by každému milovníkovi historie rozkochal srdce.