Představ si, že ztratíš půlku obrovské kamenné sochy a najdeš ji až za devadesát šest let. Přesně to se stalo u jedné úžasné sochy faraona Ramesse II. Archeologové teď dali dohromady jeden z největších detektivních příběhů v historii, s prastarými pigmenty a závodem proti času kvůli hrozícímu poškození sochy.

Vědci se už sto padesát let marně snaží pochopit jednu z nejpodivnějších věcí v živé přírodě. Proč mají molekuly života radši jen jednu stranu – buď levou, nebo pravou, a ne obě najednou? Teď přichází objev, který by to mohl vysvětlit. A všechno to začalo u starých magnetických hornin, které jsou staré miliardy let.

Už vás nebaví tahat těžké barely s vodou nebo pořád dolévat konvici? Podíváme se, co dělá dobrý vodní chladič a proč se ho vyplatí mít přímo v kuchyni. Může vám vyřešit problém, o kterém jste ani nevěděli, že ho máte.

Představte si místnost, která zůstala zavřená od sedmnáctého století. Tři sta let nikdo nevkročil dovnitř. Přesně takovou teď objevili archeologové na Ukrajině. Co tam našli, vyvolává spoustu otázek – k čemu ta komora vlastně sloužila?

Vědci teď přišli s nápadem, že warpové motory by nemusely potřebovat zápornou energii, kterou jsme dřív považovali za nutnou. Před cestou k Alfa Centauri se ale radši nabalujte. Problémy, které je ještě potřeba vyřešit, jsou dost zásadní. A upřímně řečeno, do nějakého praktického využití máme nejspíš ještě desítky let.

V létě roku 1985 se nad Japonskem zřítil Boeing 747. Dodnes jde o nejhorší havárii jednoho letadla v historii. Ještě strašidelnější ale je, že jeden z cestujících měl o letu hrozné tušení. Snažil se na palubu dostat za každou cenu.

Nugget ice už dávno není jen vychytávka ze Sonic Drive-In. Lidi si ho teď pořizují rovnou do kuchyně a jsou z něj úplně posedlí. Pokud vás to chroupání taky láká a hledáte ledovačku, která vás nezklame, mám pro vás přehled, co opravdu funguje.

Občas se stane, že největší archeologické objevy přijdou úplnou náhodou. Dělníci v Itálii nedávno narazili na pozůstatky starého chrámu, který po staletí ležel pod bahnem řeky. Našli tam tajemná písma a stopy po rituálech, které přežívaly přes několik civilizací.

Vědci nedávno pomocí analýzy DNA identifikovali pozůstatky mladé dívky, která byla pohřbena v jeskyni před více než 11 000 lety. Stala se tak nejstarší známou osobou, jaká byla kdy objevena v severní Británii.

Tento nález mění naše představy o tom, jak starověcí lovci a sběrači nakládali se svými mrtvými. A všechno to začalo jako koníček jednoho místního archeologa.

Vědci přišli na způsob, jak pomocí světla vytvářet extrémně napjaté molekuly zvané housany. Ty by mohly sloužit jako základ pro nové léky budoucnosti.

Díky chytrému zablokování nežádoucích reakcí a využití fotokatalýzy se jim podařilo vytvořit látky, které byly dříve velmi obtížné vyrobit. Teď je to mnohem jednodušší.

Ženy tvoří skoro dvě třetiny případů Alzheimerovy choroby. A není to jen tím, že žijí déle. Výzkumy teď naznačují, že ženský mozek může být citlivější na stejné rizikové faktory, které postihují i muže. A to by mohlo změnit, jak budeme demenci předcházet.

Vědci v Kanadě přišli na něco docela překvapivého. Staré skalní podloží tam samo od sebe vytváří vodíkový plyn. Tento takzvaný bílý vodík by mohl být dlouho hledaným zdrojem čisté energie – a navíc je přímo pod našima nohama.

Astronomové objevili ve vesmíru docela šílenou věc. Ukázalo se, že magnetické pole Mléčné dráhy se v jedné její spirální rameni úplně otočí o sto osmdesát stupňů. Nový dalekohled a chytrá práce s rádiovými vlnami teď konečně odhalily tu neviditelnou sílu, která drží naši galaxii pohromadě.

Vědci objevili enzym, který se skrývá v našich mozkových buňkách a hraje klíčovou roli při rozvoji Alzheimerovy choroby. A co je na tom nejlepšího? Už ho dokážou v laboratoři vypnout – a výsledky vypadají opravdu slibně.

V padesátých letech se brazilský genetik rozhodl vyšlechtit ideální včelu. Chtěl zkombinovat agresivitu afrických včel s mírností evropských. Pak ale jeho asistent udělal hloupou chybu. Utekl mu 26 královen. Jejich potomci se od té doby šíří dál na sever. A teď to vypadá, že změna klimatu jim v tom ještě pomůže.

Lidi už stovky let přemýšleli, proč většina z nás sahá po věcech pravou rukou. Vědci teď zjistili proč — stačilo podívat se na opice z různých koutů světa. Odpověď je jednoduchá: stojíme na dvou nohou a máme velký mozek.

Vědci právě narazili na dost zajímavou věc. Domorodí obyvatelé And mají navíc geny, které jim pomáhají lépe trávit brambory. A to díky tomu, že je jedí už tisíce let. Ukazuje se tak, jak může strava ovlivnit naši DNA napříč generacemi. Tento objev mění pohled na to, jak lidská evoluce vlastně funguje.

Vědci konečně rozluštili jednu z největších záhad paleontologie. Ty slavné, zdánlivě zbytečné přední končetiny tyranosaura nebyly náhodným evolučním zmetkem. Dinosauři si prostě vsadili na kousnutí a přestali se spoléhat na ruce při lovu. Klasický případ „nepoužíváš, ztratíš“.

Vědci desítky let tvrdili, že první lidé se vyhýbali hustým deštným pralesům. Místo toho se drželi otevřených travnatých plání a pobřeží. Teď to vypadá úplně jinak. V západní Africe našli vědci objev, který mění celou historii. Ukazuje, že naši předci žili v pralesích už o 150 000 let dřív, než se dosud myslelo. A hlavně – byli mnohem přizpůsobivější, než si kdo připouštěl.

Vědci zaznamenali něco opravdu neuvěřitelného. Keporkaci překonali ohromující vzdálenost 15 000 kilometrů mezi Austrálií a Brazílií. Taková migrace je extrémně vzácná — za víc než čtyřicet let sledování se objevila jen dvakrát. Objev ukazuje, jak málo o těchto obřích tvorech z oceánu pořád víme.