Vědci z Caltechu vyrobili miniaturní čip, který dokáže ovládat paprsky světla pomocí jiných paprsků světla — a to v neuvěřitelně krátkém čase. Konkrétně za pouhých 74 femtosekund. Tento průlom by mohl otevřít cestu k optickým počítačům a komunikačním systémům, které jsou rychlejší než cokoliv, co dnes máme. Současná technika by vedle nich vypadala jako primitivní modemy z dob vytáčeného připojení.

Vědci chystají experiment, který by mohl buď potvrdit, nebo zásadně změnit naše chápání gravitace. Plánují ji otestovat na jedné z nejzvláštnějších částic v přírodě. Celý postup přitom zní jako scéna ze sci-fi filmu — atomy se vystřelují skrz supravodivé helium, jako by šlo o jakousi atomovou kanón.

Vědci odhalili lstivý trik, jak některé buňky unikají smrti. Ukázalo se, že jde o stejný mechanismus, díky kterému se naše tělo dokáže regenerovat po těžkých zraněních. Ale tady přichází ten háček: ty samé buňky, které nás léčí, by mohly taky vysvětlovat, proč se některé nádory vracejí agresivněji.

Hubbleův vesmírný dalekohled už dlouho sloužil jako naše oči do minulosti, ale teď přichází James Webb Space Telescope a ukazuje věci, které jsou naprosto šílené. Vědci totiž narazili na něco podivného v raném vesmíru — a možná konečně přišli na to, co to vlastně je. A tady přichází to opravdu zajímavé: jde o černé díry, které rostly rychlostí, která se vymyká jakékoli logice.

Vědci, kteří kopali v jeskyni v Indonésii, narazili na něco pozoruhodného. Ve dvou starověkých kostrách našli drážky v zubech — a ty vyprávějí překvapivě moderní příběh. závislosti, bolesti a touhy člověka utéct od nepříjemností. A to desítky tisíc let zpátky. Ukazuje se, že naši předkové byli „namol" mnohem, mnohem déle, než jsme si kdy dokázali představit.

Pamatujete na tu hrůzu, kterou jsme před desítkami let úplně vymýtili? Tak pozor — je zpátky. Moucha, jejíž larvy doslova požírají živou tkáň, se vrátila do Spojených států a vědci teď závodí, aby sledovali její šíření pomocí chytrých technologií.

Vědci přišli s překvapivým zjištěním. Šťavelany – sloučeniny běžně obsažené třeba ve špenátu nebo mandlích – možná zhoršují záněty u lidí s chronickým střevním onemocněním. A není to kvůli tomu, co jedí. Problém je v tom, jak jejich tělo tyto látky zpracovává.

Vědci znovu objevili korálový útes u pobřeží Beninu, který byl více než 60 let považován za mrtvý. K jejich překvapení byl plný života — našli osm druhů korálů a osm druhů ryb. Tento nečekaný nález nutí biology přemýšlet: kolik dalších „zapomenutých" ekosystémů se skrývá tam, kde bychom je nečekali?

Více než sto let znázorňovaly obrázky spojení mozkových buněk jako hladké trubičky. Nový výzkum ale naznačuje, že tyto ilustrace mohou být zásadně špatně. Vědci z Johns Hopkins totiž zjistili, že vlákénka, která v mozku přenášejí signály, ve skutečnosti vypadají spíš jako korálky navlečené na šňůrce. A tenhle objev by mohl změnit celé naše chápání paměti, nemocí i toho, jak mozek vlastně funguje.

Každou sekundu vaším tělem procházejí neviditelné částice z explodujících hvězd a vzdálených kosmických výbuchů. Fyzik z University of Delaware sestrojil detektor za sto dolarů, který umožňuje komukoli „vidět" tyto duchové částice — a otevírá dveře k objevům, které byly dříve nemyslitelné.

Vědci zjistili, že náš imunitní systém může omylem spustit poplach proti vlastní DNA v těle. Tento falešný alarm vyvolává záněty, které zrychlují stárnutí. Překvapivé zjištění? Když vědci tento falešný poplach utlumili, nezpomalili jen stárnutí — tkáně se dokonce začaly znovu obnovovat. To naznačuje, že naše těla jsou odolnější, než jsme si mysleli.

Nová odvážná fyzikální teorie přichází s podivuhodnou myšlenkou – naše vesmír možná není tak celistvý, jak si myslíme. Mohl by mít praskliny. A skrz tyto trhliny by do našeho světa mohlo prosakovat cosi z rovnoběžných realit.

Představte si to. Někde tam venku existuje další verze vás, která už dávno vyřešila problémy, s nimiž se právě potýkáte.

Kvantový fyzik nyní navrhl experiment, který přímo útočí na jedno z nejsvatějších pravidel fyziky. Je to fascinující – a zároveň trochu znepokojivé.

Vědci přišli s překvapivým zjištěním: dýmějový mor zabíjel lovecko-sběračské kmeny na Sibiři už tisíce let předtím, než se vůbec objevila města, krysy nebo blechy – tedy to, co se dnes s morem běžně spojuje. Toto zjištění úplně mění naše představy o tom, kde a jak vlastně morové epidemie začínaly.

Vědci vynalezli solární systém, který přeměňuje mořskou vodu na sladkou – a přitom nevzniká žádný jedovatý odpad v podobě slané břidlice. Jak je to možné? Tajemstvím je černý kov ošetřený ultrarychlými lasery, díky kterému získává doslova superschopnosti samočisticího povrchu. A právě tohle může změnit pravidla hry pro celý svět, který se potýká s nedostatkem vody.

Na Plutu se děje něco nečekaného. Sonda New Horizons od NASA zachytila, jak se pod povrchem zdánlivě pohybuje tekutý dusík. Objev, který převrací vše, co jsme věděli o tomto zamrzlém světě na okraji sluneční soustavy.

Vědci s teleskopem Jamese Webba zachytili něco nečekaného: prstence kolem Charikla, malého asteroidu na okraji Sluneční soustavy, se mění. Ne pomalu, v řádu milionů let — ale viditelně, během pouhých několika málo let. A to je docela velká věc.

Téměř neviditelné. Tak malé, že byste je přehlédli. A přesto – právě tyto nepatrné rostlinné fosílie odhalily rituály prováděné před 25 tisíci lety. Co všechno nám prozradila jeskyně Cloggs Cave o duchovním životě původních obyvatelů Austrálie?

Vědci zjistili, že vaše lebka není jen bezduchá schránka chránící mozek. Ve skutečnosti v sobě ukrývá celou síť miniaturních vojenských základen pro váš imunitní systém. Tyto nově objevené struktury fungují jako první obranná linie mozku proti rakovině i jiným chorobám. A tenhle objev by mohl úplně změnit způsob, jakým léčíme neurologická onemocnění.

Jo Cameronová nikdy nepotřebovala léky proti bolesti. Ani po velké operaci, ani po porodu, vůbec nikdy. Teď vědci studují její vzácné genové mutace a přemýšlejí nad tím, jestli by jejich poznání mohlo vést k revolučním novým metodám léčby pro 1,5 miliardy lidí na celém světě, kteří se potýkají s chronickou bolestí.

Loňská studie způsobila pořádný rozruch. Vědci přišli s tím, že chemikálie příbuzná sukralóze – tomu umělému sladidlu – může v laboratoři poškozovat DNA. Než ale začnete vykopávat všechny sáčky Splendy ze spíže, pojďme se podívat, co ta věda skutečně ukazuje – a co ne.