Vědci přišli na něco fascinujícího. Rakovina roste tak agresivně — a možná právě proto se sama ničí. Procesy, které nádorům pomáhají se šířit, je zároveň rozkládají zevnitř. Je to paradox, který by mohl otevřít cestu k úplně novým způsobům léčby.
Vědci z Houston Methodist přišli s novým objevem. Tuk v těle by mohl vysílat škodlivé signály přímo do mozku – a možná tak přispívat k rozvoji Alzheimerovy choroby.
Výzkumníci zjistili, že molekuly tuku dokážou proniknout přes ochranné bariéry mozku a spustit tam škodlivé procesy. Zní to znepokojivě, ale je tu i dobrá zpráva. Pochopení tohoto mechanismu otevírá dveře novým způsobům léčby.
Nový výzkum odhaluje, že souvislost mezi špatným spánkem a úpadkem mozku není pro všechny stejná. Vědci zjistili, že konkrétní gen může rozhodnout o tom, zda vám nedostatek spánku otevře dveře ke změnám v mozku spojeným s Alzheimerovou chorobou, nebo vás před nimi naopak ochrání. Tento objev by mohl změnit náš pohled na individuální zdraví mozku.
Hluboko v naší Mléčné dráze se ukrývá přírodní urychlovač částic. Je tak výkonný, že naše největší lidské stroje vypadají jako dětské hračky. Tato kosmická „šelma" dokáže vymrštit protony na energie, které přesahují vše, co kdy lidstvo postavilo. A možná nám pomůže vyřešit jednu z největších záhad vesmírné vědy.
Vědci odhalili překvapivou funkci proteinu, o kterém se dosud myslelo, že chrání pouze konce chromozomů. Bez tohoto proteinu však kmenové buňky svalů po poranění ztrácejí svou identitu a poškozená tkáň se místo správné regenerace mění v tukovou a jizevnatou tkáň. Toto zjištění by mohlo mít zásadní dopad na léčbu svalových dystrofií i na pochopení rakoviny.
Představte si, že by auta mohla jet maximálně určitou rychlostí – ať byste se snažili sešlápnout plyn jakkoli. Přesně něco podobného fyzici objevili u elektřiny. I ta má svůj limit – existuje maximální hranice toho, jak moc ji můžou brzdit srážky částic. A proč to tak je? Jde o podivnosti kvantové fyziky.
Vědci narazili na něco podivného ohledně temné hmoty: kdyby měla svou vlastní skrytou přitažlivou sílu, člověk by čekal, že pomůže hmotě shlukovat se rychleji. Jenže realita je úplně opačná. Vesmír prostě nefunguje vždycky tak, jak bychom čekali.
Myslíš, že tvůj volební systém je fér? Matematici mají špatné zprávy. Ať už to navrhneš jakkoliv, prostě nemůžeš mít všechno — a tady je krásný matematický důvod, proč to tak je.
Vědci přišli na zajímavou věc. Mozkové okruhy, které mravenci používají, když se starají o larvy, se ve skutečnosti vyvinuly původně k regulaci hladu. Tým badatelů prozkoumal neuvěřitelně malé mravenčí mozky a zjistil, že evoluce nebudovala rodičovskou péči úplně od nuly. Místo toho prostě přizpůsobila staré nervové dráhy, které už existovaly. A to je docela zásadní zjištění — podobný mechanismus by totiž mohl vysvětlovat péči o potomstvo napříč celou živočišnou říší, včetně nás lidí.
Vědci konečně odhalili tajemství, které desítky let odolávalo jejich snaze. Jde o záhadné gama záření pocházející z atomů zinku. Tento objev by mohl přiblížit odpověď na otázku, jak vznikají těžké prvky ve vesmíru — včetně zlata nebo stříbra. Podle všeho se tyto prvky rodí v nitru umírajících hvězd.
Vědci přišli s převratnou metodou, která dokáže proměnit směsný plastový odpad – včetně té zatvrzelé kategorie, co obvykle končí na skládkách – v čisté vodíkové palivo. Proces funguje při mnohem nižších teplotách než dosavadní postupy a navíc zachytává uhlík místo toho, aby ho posílal do atmosféry. Jde vlastně o chytré řešení dvou problémů najednou:塑料 кризис i potřebu čisté energie.
Tady je jeden zajímavý příběh: vědci se snažili vytvořit lepší baterii, udělali úplně všechno "špatně" – nechali v ní vodu – a výsledkem bylo téměř dvojnásobné množství energie. Teď se navíc domnívají, že by stejná baterie mohla pomoci vyřešit nedostatek pitné vody. Někdy ty nejlepší objevy vzniknou úplně náhodou!
V roce 1942 britská loď vezla sovětské zlato do Ameriky. Německá torpéda ji zasáhla a loď se potopila v ledových arktických vodách. Téměř čtyřicet let poklad ležel zapomenutý na dně oceánu. Pak se ale objevil jeden nezlomný muž, který se rozhodl uskutečnit misi, kterou všichni označovali za nemožnou.
Nová pozorování odhalují, že černé díry možná nejsou takovými vesmírnými jedlíky, jak jsme si vždycky mysleli. Místo toho, aby polykaly všechno kolem sebe, tyto záhadné obrzy zdánlivě vyvracejí téměř tolik hmoty, kolik samy pohltí. Jsou tak překvapivě neefektivní stolovníci.
Vědci vytvořili vůbec první all-optical fotonický časový krystal na světě — materiál, který dokáže bleskově měnit způsob, jakým interaguje se světlem. Jeho optické vlastnosti se přitom dokážou změnit během pouhých pikosekund. Průlom, na němž se podílelo výkonné terahertzové zařízení v Německu, by jednou mohl vést k ultrarychlým počítačům, převratným laserům nebo zcela novým způsobům, jak ovládat světlo. Pojďme se podívat, proč je to důležité a co to může znamenat pro budoucnost.
Vědci z NASA si tentokrát pořádně neví rady. Sonda Curiosity zachytila na povrchu Marsu něco opravdu nečekaného – rozsáhlé pole podivných útvarů připomínajících obří voštiny. Teď se celý vědecký svět snaží přijít na to, co tyto záhadné struktury vlastně vytvořilo.
Představte si, že byste zjistili, že ve vašem rodokmenu figurují tajemní příbuzní, o kterých jste neměli tušení — jenže tyhle příbuzné nejsou žádní vzdálení strejdové nebo prateti. Jsou to dávno vyhynulé lidské druhy, které zmizely ze scény před stovkami tisíc let. Přibližně tohle se podařilo objevit vědcům z Kalifornské univerzity v Berkeley, kteří v naší DNA našli dva doposud neznámé předky. Jejich nález přidává další větve do našeho už tak dost složitého rodokmenu.
Archeologové v Německu objevili malý stříbrný amulet, který obsahuje nejstarší důkaz o křesťanství severně od Alp — a nutí historiky přepsat dosavadní časové osy. Nápis o osmnácti řádcích, ukrytý téměř dva tisíce let, se nakonec podařilo odhalit díky pokročilé 3D skenovací technologii. A to, co amulet obsahuje, vám vyrazí dech.
Vědci vyvinuli revoluční slitinu kobaltu a hliníku, která se svou pevností vyrovná oceli, ale na rozdíl od jiných superpevných materiálů se při nárazu neroztříští. Nejde o další drobné vylepšení — tato slitina může proměnit celá odvětví, od proudových motorů až po energetické provozy.
V roce 1968 se obyčejný rybolov proměnil v jednu z nejzáhadnějších zápletek, které kdy oceán vyplivl. Čtyři muži vypluli z Kanárských ostrovů a nějakým záhadným způsobem skončili o 2900 kilometrů dál, uprostřed oceánu. Když je našli, na palubě zůstalo jen jedno rozkládající se tělo, záhadný zápisník a naprosté ticho ohledně toho, proč odmítli pomoc, když jim ji někdo nabídl.