Vědci z MIT vyvinuli bakterie, které fungují jako tranzistory. Vytvořili tak biologické počítače, jež lze vytisknout rovnou na Petriho misku. Tento objev by jednou mohl umožnit rostlinám, aby samy rozpoznaly sucho nebo útok škůdců.

Hluboko pod horským svahem v Jižní Dakotě zachytil obří detektor něco, co fyzikům přidělává vrásky. Na oslavy je sice příliš brzy, ale vědecká komunita se předhání ve spekulacích. Jeden záhadný signál by totiž mohl být naším prvním pohledem na temnou hmotu.

Mars možná skrývá pod svým povrchem magmatické systémy, které jsou daleko složitější, než jsme si kdy představovali. Nový výzkum tak zpochybňuje naše dosavadní představy o vývoji skalnatých planet a otevírá fascinující otázky ohledně možnosti života za hranicemi Země.

Archeologové vykopali záhadnou dva metry vysokou sochu. Ležela obličejem dolů pod starou římskou cestou v Turecku. Příběh toho, jak se tam dostala, je ale skoro stejně zajímavý jako samotná socha. Kdysi to býval pomník něčí důležitosti. Pak ji ale někdo záměrně přeměnil v dlažbu. A odborníci si teď lámu hlavu nad tím, co provedla, že si zasloužila tak ponižující konec.

Hluboko ve španělských jeskyních našli vědci kostní úlomky, které vyprávějí znepokojivý příběh o našich pravěkých předcích. Jenže tady přichází překvapení – nešlo jen o zoufalou snahu o přežití. Důkazy naznačují, že se tu dělo něco mnohem složitějšího, a vědci se dodnes nemohou shodnout, co to vlastně znamená.

Když vědci ve Švýcarsku hledali zábavný a nápaditý způsob, jak prozkoumat zdraví půdy, přišli s neortodoxním řešením: zakopali tisíce párů bavlněných spodních kalhotek a sledovali, jak rychle se rozloží. Výsledky odhalily něco fascinujícího o tom, jak vlastně vypadá zdravá půda — a proč jsme ignorovali jeden z nejdůležitějších zdrojů naší planety.

Pomocí umělé inteligence probádali vědci více než sto let seismických dat a našli šest velkých, dosud neznámých útvarů ukrytých přesně tam, kde se setkává zemské jádro s pláštěm. Tyto podivné struktury jsou rozesety po celém světě a podle všeho nám můžou pomoct lépe předpovídat sopečné erupce nebo třeba extrémní počasí. Upřímně? Že v roce 2024 pořád objevujeme zásadní prvky vlastní planety, to je zároveň pokorné i naprosto vzrušující.

Vědci přišli s novým objevem. Netopýři mají naprosto ojedinělou součást imunitního systému, která jim umožňuje nosit smrtící viry, aniž by jim to jakkoli ublížilo. A musíme říct – ten objev nás fakt dostal.

V Shark Bay v Austrálii objevili vědci něco neuvěřitelného. Ukrytá v prastarých mikrobiálních strukturách se skrývala živá symbióza dvou nepatrných organismů — a ta by mohla být nejbližší věcí k tomu, jak vůbec začal složitý život. Tedy i ten váš a můj.

Více než sto let si fyzici mysleli, že přesně vědí, jak magnetická pole působí na elektrické proudy. Jenže realita je složitější. Vědci z Carnegie Mellon teď ukázali něco, co odporuje základnímu předpokladu o Hallově jevu — a důsledky jsou docela vzrušující.

Vesmír dnes produkuje mnohem méně nových hvězd než kdysi. Přesto má stále dostatek surovin na to, aby vznikaly. Je to jako kdybyste měli všechny ingredience na dort, ale trouba najednou přestala fungovat — a astronomové se zoufale snaží zjistit, co se pokazilo.

Představte si, že se o víkendu motáte na zahradě, možná nadáváte na pár neposlušných plevelů, a najednou vám zahradní vidle narazí na něco, co vydá divný kovový zvuk. Kopnete trochu hloubějc a hnedle vytahujete stříbrný groše, šperky a ingoty z desátýho století. Přesně tohle se stalo jednomu šťastnýmu majiteli domu v Dánsku a to, co vykopal, doslova uvádí archaeology v šílenství.

Vědci z NASA narazili na Saturnu na něco nečekaného. U jižního pólu planety se točí obří desetiúhelníkový vzor, který se navíc neustále mění. Saturnův slavný šestiúhelník je tu přitom už desítky let. Tento nový „desetiúhelník" ale vypadá, že se teprve nedávno zformoval — a vědci tak mají jedinečnou příležitost sledovat, jak vzniká obrovská atmosférická struktura. A to nejlepší na závěr: všimli si ho nejprve amatéři.

Vědci vyvinuli jednoduchý krevní test, který by mohl ušetřit tisíce žen od zbytečných invazivních zákroků. Test spolehlivě rozpozná takzvaný syndrom rozbitýho srdce od skutečného infarktu — a to ještě před tím, než se pacientka dostane na sál k vyšetření srdečních tepen.

Vědci přišli na zajímavou věc. Světlo, které pohání solární plachtu mezi hvězdami, může nakonec začít fungovat proti ní. Když kosmická loď dosáhne zhruba tří čtvrtin rychlosti světla, objevuje se nečekaný odpor. A to komplikuje sen lidstva o cestách k jiným hvězdám.

Nová studie, která sledovala stovky lidí v jejich 90. letech, přináší překvapivé zjištění: riziko demence nezmizí jen proto, že jste se desítky let vyhýbali kognitivnímu propadu. A některé skupiny přitom čelí mnohem vyššímu riziku než jiné.

Vědci oznámili objev, který nám připomíná, že věda je plná skrytých vrstev – a to doslova. Dva materiály, o kterých si byli jistí, že je dokonale znají, se najednou ukázaly v úplně jiném světle. Tajemství, které v sobě skrývaly, přitom existovalo celou dobu. Jen čekalo na někoho, kdo bude mít správné nástroje a dokáže se podívat tam, kam se dříve nikdo nepodíval.

Hluboko pod zemí v opuštěném zlatém dole v Jižní Dakotě možná vědci zachytili něco mimořádného. Detektor LUX-ZEPLIN zaznamenal jedinou srážku, která by mohla být stopou temné hmoty. Je příliš brzy na oslavy, ale tento nepatrný záblesk fyziky nadchl.

Představ si, že stojíš na břehu prastaré jezerní pánve v Keni a sleduješ osm jedinců, kteří jdou kolem. Nejsou to lidé, jaké známe dnes — jsou to vzdálení příbuzní, Paranthropus boisei. Vědci nedávno objevili jejich stopy a to, co našli, mění všechno, co jsme si mysleli o našich dávných příbuzných.

Vědci z Jefferson Lab honili jednu tajemnou částici – a našli rovnou dvě úplně nové struktury. Jejich objev by nám mohl konečně pomoct pochopit ty nejpodivnější částice ve vesmíru.