Šedesát let fyzikové doufali, že malá částice zvaná muon konečně ukáže, že naše chápání vesmíru je zásadně chybné. Teď je ale nová studie všechno zbořila. Ukázala, že naše věda funguje přesně tak, jak má. A někteří vědci z toho paradoxně mají smutek.

Většina lidí se bojí velkého zemětřesení z otevřeného moře u Seattlu. Jenže vědci teď objevili něco, co by mohlo být ještě horší. Pod samotným městem a jeho předměstími se skrývají zlomy, které se otřásají mnohem častěji, než si kdokoli myslel. A my jsme je zatím skoro ignorovali.

Nová studie s téměř devadesáti tisíci lidmi, kteří užívali léky na hubnutí typu Ozempic, ukazuje jasný vzorec. Čím víc váhy shodíte, tím víc vaše tělo ocení. Naopak ti, kteří při léčbě přibrali, si zdravotní stav spíš zhoršili.

Vědci zjistili, že zvýšení množství jednoho konkrétního proteinu dokáže u stárnoucích myší výrazně posílit svaly, zlepšit zdraví kostí a dodat celkovou vitalitu. Tento objev naznačuje, že bychom mohli být blíž než kdy dřív k tomu, abychom zpomalili tělesný úpadek, který přichází s věkem. Na léčbu pro lidi si ale budeme muset ještě několik let počkat.

Vědci právě prolomili jeden z nejtvrdších oříšků v archeologii. Jak zjistit, jak žili lidé před třemi tisíci lety, když většina těl skončila spálená na popel? Místo toho, aby se vzdali, se zaměřili na vzácné nespálené pozůstatky a použili nejmodernější analýzu DNA. Díky tomu teď dostávají překvapivě detailní obrázek života v době bronzové. A ten obrázek mění spoustu věcí, které jsme si o tehdejších společnostech mysleli.

Vědci rozluštili starou genetickou stopu ukrytou ve zkamenělých zubech. A to, co našli, ukazuje, že naši prapředci se nijak neuzavírali do sebe. Místo toho se křížili s jinými druhy dávných lidí a předávali si geny, které v nás přežily dodnes. Je to trochu jako najít v DNA rodinné tajemství.

Archeologové dlouho věřili, že staří Evropané si předávali nápady na pohřební mohyly jako štafetu. Podle nich se stavby šířily od pobřeží dál do vnitrozemí. Teď ale jeden nález v centru Španělska všechno mění. Šest tisíc tři sta let starý hřbitov ukazuje, že tyto kamenné hroby vznikaly úplně jinak – a mnohem zajímavěji, než si kdokoliv myslel.

Představ si počítač poháněný živými mozkovými buňkami místo křemíkových čipů. Vědci už umí pěstovat nervové buňky na speciální trojrozměrné konstrukci. Výsledky vypadají slibně – takový systém by mohl zcela změnit výpočetní techniku a spotřebovat jen zlomek energie, jakou potřebuje dnešní umělá inteligence.

NASA právě oznámila, že jedna z jejích největších vesmírných misí vyletí do kosmu dřív, než kdokoli čekal. A tahle mise může všechno změnit.

Nancy Grace Roman Space Telescope má za úkol hledat temnou hmotu, vzdálené světy i vesmírné záhady, o kterých zatím ani nevíme.

Obří ledovec v Antarktidě zmizel rychleji, než by kdokoli čekal. Za necelých čtrnáct měsíců ustoupil o patnáct mil. Vědci už vědí, proč se to stalo. Šlo o nešťastnou shodu okolností – tající led, proměnlivé oceánské proudy a geologii, která fungovala jako časovaná bomba. Co to vlastně znamená pro celou planetu?

Zapomeňte na všechno, co jste si mysleli o středomořské dietě. Španělští vědci zjistili, že stačí pár drobných změn a riziko cukrovky se může snížit až o třetinu. Co přesně se změnilo a proč by to mohlo zajímat miliony lidí po celém světě?

Představ si, že začneš jen s pár jednoduchými pravidly o tom, jak se částice srážejí. A najednou zjistíš, že celý vesmír by mohl být složený z vibrujících strun. Přesně to se teď stalo. A fyzikům to hodně zamotalo hlavu – jestli je teorie strun jen hezká matematika, nebo jestli za ní opravdu něco je.

Vědci právě narazili na něco dost divokého. Když se srážejí černé díry, možná přes gravitační vlny vysílají zprávy o temné hmotě. Tým vědců prošel desítky let stará data o vlnách v časoprostoru a našel jeden zvláštní signál, který se vymyká běžným vzorcům. Možná jde o první opravdu přímý pohled na nejhůře pochopitelnou součást vesmíru.

Jíst hrozny může být jednoduchá a levná cesta k lepší ochraně pleti před sluncem a stárnutím. Podle nové studie stačí denně sníst tři porce a buňky v kůži se začnou chovat jinak už na úrovni genů.

Vědci zjistili, že každá buňka v těle je pokrytá vrstvičkou cukerných molekul. Ty fungují jako obří billboard, který neustále vysílá informace o tom, co se uvnitř děje. Když se vědci naučí tyhle molekulární zprávy číst, mohli by rakovinu i jiné nemoci odhalit mnohem dřív, než je to možné teď.

Všichni teď mluví o umělé superinteligenci a takzvané singularitě, jako by to mělo přijít už příští týden. Jenže co to vlastně znamená a je ten termín, který všude slyšíme, vůbec reálný? Pojďme se podívat, kdy – nebo jestli vůbec – bychom se měli začít bát.

Máte doma krabici starých fotek, která už léta sbírá prach? Není to tak složité, jak se zdá. Podíváme se na skenery, které z téhle nudné práce udělají příjemnější zážitek.

Motorola právě představila skládací telefon, který Samsungu a Googlu zřejmě nedá spát. Má funkce, které konkurence dávno zahodila, lepší foťáky než většina běžných telefonů a podporu stylusu, kterou teď nikdo jiný nenabízí. Za 1900 dolarů to zní jako bláznivá cena, ale možná to má smysl.

Na letní den v roce 1989 se DC-10 dostal do potíží, které vypadaly jako konec. Letadlo utrpělo tak vážnou poruchu, že to mělo znamenat pád. Přesto se posádce podařilo stroj udržet ve vzduchu tak dlouho, až zachránili 185 lidí. Stalo se to díky rychlému uvažování, improvizaci a obrovské vůli.

Vědci přišli na to, jak evoluce dokáže z jednoho genetického návodu vytvořit úplně jiné tváře u lidí, ptáků i savců. Nejde o to, že by se měnil samotný návod. Jde o to, kdy a kde se ten návod použije.