Tu roztomilou zlatou rybku, co vaše dítě vyhrálo na pouti? Možná je to takový malý ekologický zlodějíček. Nový výzkum ukazuje, že když se zlaté rybky dostanou do volné přírody, dokážou v jezerech způsobit pořádný chaos. Vědci bijí na poplach.

Vědci vyvinuli pevný materiál, který dokáže přeměnit běžné viditelné světlo na ultrafialové záření. Ještě před pár lety by něco takového vypadalo jako naprostá utopie. Tento průlom by ale mohl přinést třeba čističky vzduchu poháněné sluncem, 3D tiskárny bez elektřiny nebo další technologie, které dnes zní jako sci-fi.

Když vědec procházel horskými túrami po skalnatém marockém terénu, všiml si v prastarých skalách něčeho, co by tam vůbec nemělo existovat – stop mikrobiálního života v hlubokém, temném podvodní prostředí, kde to vědci považovali za nemožné.

Vědci právě ulovili mladého žraloka bílého ve Středozemním moři – a tato zdánlivě bezvýznamná událost by mohla vyřešit staleté tajemství. Zda tito ikonickí dravci v těchto vodách skutečně žijí – a možná se dokonce rozmnožují.

Vědci zjistili, že Země možná po miliardy let tiše „osévala" Venuši mikroskopickým životem — a čísla jsou naprosto ohromující. Než tohle smetnete ze stolu jako sci-fi, vězte, že výzkum stojí na reálné fyzice a skutečných planetárních datech.

Představte si, že vejde do zverimexu a místo potřeb pro zvířata uvidí vědeckou příležitost. Přesně to se stalo Michaelu Riddleovi – nemajetnému medikovi, který narazil na levné akvárium za dvacet dolarů a dostal nápad, který by mohl navždy změnit celou medicínu.

Astronomové s pomocí čínského vesmírného teleskopu Einstein Probe zachytili v červenci 2025 něco neuvěřitelného — zdroj rentgenového záření tak jasný a podivný, že by mohlo jít o první přímé pozorování středně velké černé díry, jak polyká bílého trpaslíka. Objev nadchl vědce a upřímně řečeno, vesmír se stal o dost zajímavějším.

Australský deštný prales se ukázal být plný překvapení. Vědci tam totiž našli pavouka s hedvábnou pastí, která funguje jako pružina — když se k ní přiblíží mravenec, vymrští ho desítky centimetrů do vzduchu. V podstatě jde o středověkou obléhací zbraň přírody. Akorát stokrát lepší.

Vědci sestavili funkční repliku rádiového systému Amelie Earhart a s její pomocí zpřesnili, kde letadlo s největší pravděpodobností skončilo v oceánu. Jsme tak blíž řešení jedné z nejpodivuhodnějších záhad v dějinách než kdy dříve.

V roce 1975 vrazila nákladní loď do mostu Tasman Bridge v Austrálii. Auta padala do temné vody pod ním. Někteří řidiči měli neuvěřitelné štěstí a přežili. Ale ten skutečný příběh začal až potom — když se sto tisíc lidí ocitlo uvězněných na dvou různých stranách řeky, a to na dlouhých tři roky.

Po letech trápení se zpožděným metrem a nekonečnými zácpami jsem konečně přišel na to, jakou tajnou zbraň potřebuje každý městský cestující — a vejde se vám do dlaně.

Představte si, že v 45 letech přijdete o stoličku a místo umělého implantátu vám prostě naroste nová. Zní to jako ze sci-fi, co? No, držte se — japonští vědci na tomhle možná opravdu pracují. A věda, která za tím stojí, je naprosto fascinující.

Vědci dokázali něco, co zní jako čistá sci-fi: skutečně přetočili lidské buňky zpátky do mladšího stavu. Nejde o žádné krémy ani diety — je to cestování časem na úrovni buněk, a může to úplně změnit všechno, co jsme si mysleli, že víme o stárnutí.

Během druhé světové války zmizel v Atlantiku japonský ponorka naložená dvěma tunami zlata. O desítky let později se jeden zarputilý veterán rozhodl poklad vypátrat—a to, co našel, nahrává znepokojivé otázce: leží tam ten poklad dodnes?

Když manželský pár z New Orleans začal vyřezávat křoví na své zahradě, nečekal nic víc než hlínu a možná nějaké ty staré kořeny. Místo toho ale vykopal dvoutisíciletý kousek historie — náhrobní kámen římského námořníka, který se záhadně dostal z Itálie do Louisiany na vzdálenost 8500 kilometrů. A cestou to nebylo nicméně nic snadného: bombardování za druhé světové války, zapojení FBI a překvapivý zvrat, kdy kámen skončil jako zahradní dekorace.

Nová genová terapie dělá něco, co zní jako sci-fi: vrací stárnoucí buňky zpátky v čase. Cíl je jasný — obnovit zrak u pacientů s glaukomem tím, že se regenerují poškozené oční nervy. Ale ta hlavní otázka zní: jde to udělat bezpečně?

Archeologové odkryli obří starověký kámen na judské lokalitě. Kdysi byl hrdě vystaven v bohatém domě, pak ho někdo před staletími tiše schoval. Co je na tom nejzajímavějšího? Ten, kdo ho přemístil, s ním zacházel s překvapivou úctou — rozbít ho vůbec nezkusil. A možná právě proto bychom tu mohli mít hmotný důkaz jedné z nejslavnějších biblických reforem.

Je něco uspokojivého na noži, který se otevře jedním švihem. Když už nějakou dobu pokukujete po pružinových čepelích, ale nemůžete se rozhodnout, Prime Day vám k tomu právě dal skvělou záminku.

Představte si, že jste pohřbeni s vlastním návodem k posmrtnému životu – a archeologové právě našli jeden, který měří téměř osmnáct metrů. Nedávný výzkum ve středním Egyptě odhalil hřbitov z období Nové říše přeplněný poklady, včetně toho, co odborníci označují za mimořádně dobře zachovaný svitek Knihy mrtvých. Je to ten druh objevu, ze kterého se historikům rozzáří oči.

Zhruba tři procenta lidí si vůbec nedokážou nic představit před očima. Někteří z nich teď ale hlásí, že jim psychedelické zážitky najednou otevřely takzvané „vnitřní oko" – a občas to prý vydrží dlouhodobě. Jako člověk, který píše o vědě, mě to fascinuje. A otevírá to otázky o vědomí, kterým vlastně skoro nerozumíme.