Australská květina, kterou nikdo neviděl šedesát let, se najednou objevila znovu. Objevil ji jeden nadšený pozorovatel ptáků s foťákem a chutí sdílet svoje objevy na internetu. Tuhle nečekanou zprávu máme díky tomu, že obyčejní lidé s mobily začínají být pořádní detektivové přírody.

Elektrické motory v elektromobilech ztrácejí dost energie kvůli magnetickému jevu, který je téměř neviditelný. Dlouho ho nikdo pořádně neprozkoumal. Teď se to ale podařilo díky umělé inteligenci a chytré fyzice. Vědci konečně vidí, co se uvnitř děje. A ten objev by mohl elektromobily udělat ještě úspornější.

Vědci našli způsob, jak vyrábět čistý vodíkový pohon bez drahé platiny. Místo ní použili mnohem levnější materiály. Tento objev by mohl konečně přiblížit obnovitelnou energii běžným lidem.

Vědci z Cambridge dokázali něco, co se ještě nedávno zdálo nemožné. Rozbili starý předsudek a přišli s nápadem, jak rozsvítit materiály, které elektrický proud vůbec nevedou.

Pomohly jim k tomu molekulární „antény“. Díky nim vznikla nová generace LEDek, které už teď slibují velké věci v lékařském zobrazování i v bezdrátové komunikaci. A zatím to vypadá, že fungují ještě líp, než vědci čekali.

Kávomilové se už desítky let bojí, jestli jim jejich ranní kafe neskočí na tlak. Nový výzkum ale ukazuje, že u většiny lidí je káva úplně v pohodě. Horší to může být jen u těch, kdo už mají nějaké srdeční potíže.

Vědci teď objevili, že dávno zmizelý oceán, který zanikl před miliony let, mohl ovlivňovat tvorbu hor ve střední Asii i z tisíců kilometrů vzdálenosti. Prozkoumali desítky let geologických dat a zjistili, že tento dávný oceán hrál klíčovou roli v utváření krajiny. Jejich zjištění mění pohled na to, jak se naše planeta v minulosti měnila.

Vědci přišli s něčím opravdu nečekaným. Místo složitých laserů a drahého vybavení využili obyčejné sluneční světlo k vytvoření kvantového zobrazovacího systému. Díky tomu by mohli pořizovat kvantové snímky úplně kdekoli na Zemi – i tam, kde klasická technika nemá šanci fungovat.

Vědci přišli na to, jak nastartovat přirozené čištění mozku pomocí drobných umělých částic. A už teď to v myších mozích obrací příznaky Alzheimerovy choroby. Klíčem je oprava poškozené bariéry, která má mozek chránit před škodlivými bílkovinami.

Vědci právě zjistili něco opravdu zajímavého o půstu. Tělo spouští své nejsilnější vnitřní změny až třetí den. Nová studie, která sledovala tisíce bílkovin, ukazuje, že dlouhodobější půst nedělá jen to, že spálí tuk. Nejzajímavější věci se dějí až později, než si kdokoli myslel.

Vodní meloun není jen osvěžující letní pochoutka. Vědci začínají zjišťovat, že tahle obyčejná plodina dokáže v těle pořádně zabrat. Zlepšuje kvalitu jídelníčku a pomáhá udržovat zdravější cévy. V té růžové dužině se skrývá víc než jen voda a cukr.

Vědci zrovna zjistili něco docela znepokojivého. Řeky po celém světě ztrácejí kyslík a děje se to rychleji, než by kdo čekal. Nejvíc to ale dopadá na řeky v tropech. A hlavní viník je změna klimatu. Co to ale znamená pro přírodu i pro nás?

Vědci zjistili, že bílkovina, která pomáhá rakovině růst, ji zároveň chrání. Opraví totiž poškození DNA způsobené chemoterapií, dřív než nádor stihne zahynout. To vysvětluje, proč některé nádory přežijí i léčbu, která je má zničit. A možná to právě tady drží klíč k tomu, jak konečně přelstít jednoho z největších rakovinových šampionů.

Pokud jste už někdy měli výčitky svědomí z toho, že jste zase přibrali, máte dobré zprávy. Představa, že jojo efekt ničí metabolismus, je nejspíš úplný nesmysl. Velká vědecká studie právě vyvrátila jeden z nejrozšířenějších mýtů o zdraví. A to by mohlo změnit pohled na hubnutí u spousty lidí.

Cvičení vždycky posilovalo svaly, to všichni víme. Teď ale vědci zjistili, že mozek při tom pracuje taky hodně tvrdě. A co je zajímavé – nejdůležitější věci se dějí až po tréninku.

Vědci v Dublinu narazili v Římě na středověký rukopis, který mění pohled na počátky anglické literatury. Je v něm jedna z nejstarších anglických básní, která k nám promlouvá i tím, jak je zapsaná. Ukazuje, co vlastně zajímalo čtenáře ve středověku.

Vědci ve Španělsku narazili na mimořádně zachovalou lebku stegosaura. Objev otřásl světem dinosaurů. Vědci teď musejí přehodnotit, jak se tito typičtí dinosauři s pláty vyvíjeli a jak se šířili po světě. A tohle je teprve začátek. Na místě nálezu čeká ještě spousta dalších fosilií, které mohou přinést další překvapení.

Představ si, že by se ztráta paměti dala vrátit jen tím, že opravíš zásobování mozku energií. Vědci to teď dokázali u laboratorních zvířat. A najednou se otevírá úplně nový pohled na léčbu demence. Co to vlastně znamená pro tebe?

Vědci už staletí kroutí hlavou nad podivnou biologickou hádankou. Ptáci mají neuvěřitelně ostrý zrak, který ale spotřebovává spoustu energie. Přesto jim v očích chybí krevní cévy, které pohání zrak u člověka. Teď nový výzkum ukazuje, jak to vlastně funguje – a je to úplně jiné, než si kdo myslel.

Představ si, že bys někomu dokázal, že znáš nějaké tajemství, aniž bys mu ho prozradil. Znělo by to jako nesmysl, ale matematici přišli na způsob, jak to udělat. A používají při tom dost podivnou logiku.

Představ si, že by ti stačilo jen třicet minut pořádného cvičení týdně, abys podpořil své zdraví. Nové studie ukazují, že jedna opravdu intenzivní lekce může udělat víc, než jsi čekal. Jak to vlastně funguje a jak na to?