Juri Gagarin byl hrdina, který dokázal, že člověk přežije ve vesmíru. Až do deštivého rána v roce 1968, kdy jeho letadlo zmizelo nad ruskou krajinou. Sovětská vláda pravdu desetiletí tajila. To rozpoutalo divoké konspirační teorie – od UFO po atentáty.

Polští vědci vytvořili materiál, který zní jako sci-fi. Je tak tenký, že vlas člověka vypadá vedle něj jako silný provaz. A přitom chytá a ovládá infračervené světlo jako nic jiného. Použili k tomu speciální látku – diselenid molybdenitu. Tak vyřešili problém, co nám brzdil technologie léta.

Vědci teď přehodnocují jednu z nejdrsnějších událostí na Zemi – nárazy obřích asteroidů. Možná právě tam se zrodil první život. Nová studie ukazuje, že po takovém úderu vznikl žhavý chaos, který smíchal perfektní chemickou polévku. Právě v ní mohl začít žít.

Vědci právě odhalili, že mozkové buňky zvané astrocyty – dřív považované jen za upratovače – ve skutečnosti ovládají vzpomínky na strach a traumata. Tento objev může úplně změnit léčbu posttraumatické stresové poruchy a úzkostí.

Představte si baterii, která se nabíjí rychleji, čím víc do ní přidáte. Zní to jako nesmysl, co? Ale vědci to teď dokázali: kvantové baterie fungují přesně tak. A to by mohlo úplně změnit, jak napájíme mobily i auta.

Mars vypadá jako pustá, bezživotná poušť. Ale pod povrchem vře elektrická aktivita. Prachové bouře neustále nabíjejí statickou elektřinu a spouštějí chemické reakce. Ty mění atmosféru i povrch rudé planety od základů.

Představte si snídani, kdy vidíte jen polovinu talíře. Ne že by vám selhaly oči, ale mozek prostě rozhodl, že ta druhá polovina neexistuje. Takhle vypadá hemispaciální negligování – úžasné neurologické onemocnění, které úplně mění svět kolem mrtvicí pacientů.

Vědci rozlouskli výrobu MXenů – těch podivných ultratenkých materiálů, co vedou elektřinu jako nic jiného. A udělali to čistě a pod kontrolou. Výsledek? Ohromný skok v výkonu, který může otočit hned s telefony i radary.

Skupina vysokoškoláků z Chicaga právě objevila hvězdu, která nás vrací až do úsvitu vesmíru. Je tak stará a chemicky „čistá“, že nám připomíná, jak divoká může být astronomie. A to nejlepší? Našli ji během jarního prázdnin na pozorovacím výletu.

Představte si kosmickou hororovou historku, kde umírající hvězdy doslova požírají planety, co kolem nich krouží. No a teď si to vezměte – ve vesmíru se to děje. Astronomové právě našli klíčový důkaz.

Nový výzkum ukazuje, že hvězdy, jak stárnou a otékají, vtáhnou své zatracené planety do svého ohnivého objetí.

Vědci konečně zachytili narození záhadné částice – polarónu – v reálném čase. Pomohlo jim k tomu špičkové mikroskopie. Tento objev může změnit, jak navrhujeme lepší polovodiče a čistou energii. Proč je vědce nadchlo sledovat, jak se elektrony „uvízly v bahně“?

Uran má od letu sondy před 40 lety v podstatě v ústraní. Ale teď vědci chtějí vyslat pořádnou misi – a klíčem k rychlejší cestě by mohl být Starship od SpaceX. Rychleji, než si kdokoli myslel.

Zapomeňte na všechno, co víte o bezdrátovém internetu. Vědci právě vymysleli malinký laserový systém. Je neuvěřitelně rychlý a k elektrickému proudu je šetrnější než wifi router v obýváku. Proč je tenhle objev důležitý?

Desetiletí se fyzikové láme hlavu nad jedním z největších vědeckých ořechů – kvantová mechanika a gravitace se prostě neshodnou. Ale co když červí díry nejsou ty sci-fi brány, jak jsme si je představovali, ale něco mnohem základnějšího? Což by konečně rozlousklo tuhle kosmickou hádanku?

Výzkumnice na túře v Maroku zahlédla na skalní stěně něco podivného – vrásky, co se podobaly slonoví kůži na bod. Její objev může úplně převrátit, jak vědci chápou život v prehistorických hlubinách oceánů. A všechno to začalo tím, že důvěřovala svému instinktu.

V pouštním ropuchovém jedu se skrývá psychedelikum, které okouzluje neurology i miliardářské biohackery. Je kratší, silnější a možná opravdu pomůže proti depresi. Zároveň ale vzbuzuje divoké otázky o vědomí, hojení a jestli nehledáme špatnou verzi nesmrtelnosti.

Vědci na Dominice narazili na totální šílenost – v zkamenělých kostech zvířat z tisíců let se schovávali včely. Co začalo jako obyčejná prohlídka při čištění fosilií, se změnilo v jediný z nejraritnějších nálezů v paleontologii. Dokazuje to, že i naši malí sousedi jsou neskutečně vynalézaví.

Kriogenika – tedy mrazení lidských mozků v kapalném nitrogenu – se stává levnější a praktičtější. Ale klade to otázku, která otřásá myslí: když mozek jednou oživíme, bude to pořád já? Pojďme se podívat na toto fascinující křižovatku vědy, filozofie a naděje.

Vědci právě objevili 500 milionů let starý fosil, který otřásá vším, co jsme věděli o počátcích pavouků a jejich příbuzných. Tento drobný prastarý predátor se skrýval v muzeu desítky let a teď nás nutí přepsat příběh úspěšné skupiny zvířat.

Představte si, že z úplného ticha uslyšíte hlas své mámy během pár měsíců. Stačí jedna jediná malá injekce. Přesně to se stalo deseti pacientům v revolučním pokusu s genovou terapií. A mění to všechno, co jsme věděli o léčbě vrozené hluchoty.