Tady je ohromující odhalení, které vám donutí přehodnotit to, co máte v hlavě: vědci zjistili, že váš mozek ve skutečnosti není jeden orgán, ale dva. A tyto dvě mozkové půlky si své tajemství střeží už od dob, kdy ještě neexistovali dinosauři.

Vědci objevili v konopných listech vzácné sloučeniny zvané flavoalkaloidy. V přírodě se vyskytují tak zřídka, že nikdo netušil, že je tato rostlina vůbec produkuje. Objeveny byly díky citlivým laboratorním přístrojům a naznačují, že jsme možná dlouhá léta přicházeli o něco skutečně hodnotného.

Když se podíváte na noční oblohu, vidíte jen nepatrnou část toho, co tam ve skutečnosti je. Ale to opravdu zvláštní je, že možná nikdy nezjistíme, jak moc nám uniká.

V meteoritech, které dopadly na Zemi miliardy let po vzniku Sluneční soustavy, vědci objevili něco pozoruhodného. Ukázalo se, že magnetismus — nejen gravitace — hrál roli při formování našeho kosmického okolí. Tento objev přepisuje důležitou kapitolu příběhu o tom, jak jsme se tu vůbec vzali.

Příště když budete sledovat astronauty, jak se vznášejí na Mezinárodní vesmírné stanici, zkuste se jich zeptat, jak jim funguje trávení. Překvapení to asi nebude – ve vesmíru to se zažíváním není žádná sláva. Nový výzkum odhaluje přesně proč, a věda za tím je překvapivě dost nechutná.

Vědci přišli na to, že urolitin A – sloučenina, kterou naše tělo vytváří při trávení granátového jablka – by mohl zlepšit funkci srdce až o 80 procent u některých typů jeho selhání. Než ale začnete vykupovat celou ovoce-zeleninu v obchodě, pojďme se podívat, co to vlastně znamená.

Vědci nyní disponují nástroji, které by teoreticky umožnily cílit na konkrétní populace prostřednictvím jejich DNA. Než upadnete do existenciální úzkosti, pojďme si rozebrat, co to ve skutečnosti znamená – a co neznamená.

Vědci si v Arktidě všimli něčeho záhadného: po desítkách let, kdy se sezónní tání mořského ledu každoročně prodlužovalo, se tento trend kolem roku 2010 náhle zastavil. Nová studie NASA zkoumá, proč k tomu došlo, a co to znamená pro budoucnost zamrzlého severu Země.

Vědci oživili prastaré imunitní proteiny (respektive je zachránili z vymření) a tyto prehistorické molekuly prokazují pozoruhodnou schopnost ničit antibiotikou rezistentní bakterie. Je to, jako by objevili molekulární kapsli času, jejíž obsah by mohl pomoci překonat jednu z největších hrozeb pro lidské zdraví.

Nové vysoce technologické skeny hrobky krále Tutanchamona naznačují, že za stěnami mohou být skryté komory – a důkazy, které ukazují na jeho slavnou macechu Nefertiti, jsou upřímně řečeno docela ohromující.

Po více než dvě stě let se historici přeli, jestli Thomas Jefferson měl děti se Sally Hemings, otrokyní žijící na plantáži Monticello. Teď se ale zdá, že odpověď konečně máme. Vědci analyzovali jedinou kadeř vlasů – ostříhanou přímo v den Jeffersonovy smrti. A právě ta možná uzavřela jednu z nejspornějších kapitol amerických dějin.

Představte si, že by rostliny mohly zadržet dech během horkých dnů a vydechnout až ve chvíli, kdy se ochladí v noci. Některé tropické stromy přesně tento trik ovládají. A vědci teď začínají chápat, jak se tuto neuvěřitelnou schopnost šetřit vodu naučily. Zjištění by mohla pomoct pěstovat potraviny v teplejším a sušším světě.

Váš oblíbený domácí kočičák možná umí víc než jen líně válet u topení. Nový výzkum naznačuje, že naši chlupatí přátelé by mohli být klíčem k lepším způsobům léčby rakoviny — a to jak pro ně, tak pro nás. Vědci právě dokončili doposud největší genetickou studii rakoviny u koček a výsledky jsou docela fascinující.

Teleskop James Webb neustále naráží na galaxie z raného vesmíru, které by ještě neměly existovat – a nyní se výzkumníci domnívají, že klíčem k pochopení těchto kosmických anomálií mohou být obří, primitivní hvězdy.

Přelomová studie zahrnující více než dva miliony dětí v Dánsku ukazuje, že mladí lidé, kterým je v současnosti diagnostikována ADHD a autismus, se výrazně liší od těch, jim byla tato diagnóza stanovena před deseti lety. Zjištění zpochybňují způsob, jakým vnímáme nárůst neurovývojových diagnóz, a mohou zcela změnit celou debatu.

Podle nového výzkumu tisíce lidí s revmatoidní artritidou dál trpí bolestmi a únavou — ačkoliv jejich zánětlivé markery vypadají naprosto v pořádku. Co je příčinou? Výsledky vás možná překvapí.

Vědci provedli něco pozoruhodného – pomocí kmenových buněk skutečně opravili mozky myší po cévních mozkových příhodách. Nejenže zpomalili poškození, ale dokázali jej zvrátit. A právě to mě upřímně nadchne: terapie nejenže vytvořila nové neurony, ale spustila v mozku celou kaskádu hojení. Ačkoli jsme stále daleko od klinických studií na lidech, tento výzkum přináší naději tam, kde se jí dříve takřka nedostávalo.

Průlomová studie ukazuje, že výzkumníci dokázali částečně zvrátit ztrátu paměti u myší tím, že přeprogramovali určité mozkové buňky do mladšího stavu. Tato technika cílí pouze na neurony, které uchovávají vzpomínky, a vyhýbá se riskantním přístupům zaměřeným na celý mozek. Ačkol jsme stále daleko od lidských klinických studií, důsledky pro léčbu nemocí, jako je Alzheimerova choroba, jsou upřímně vzrušující.

Vědci právě oznámili, že jednorázová terapie založená na CRISPR snížila u pacientů škodlivé krevní tuky přibližně o 50 % – a tyto výsledky vydrželi celý rok. Zde je důvod, proč by to mohlo být průlomové pro zdraví srdce.

Ten svěží vůně borovice nebo citrusů, která se line vaším právě vyčistěným domem? Ukázalo se, že může vytvářet neviditelné nanopartikuly, které mohou být pro vaše plíce stejně škodlivé, jako stát vedle rušné silnice. Výzkumníci zjistili, že právě vůně, které spojujeme s čistotou, ve skutečnosti vytvářejí znečištění vnitřního ovzduší.