Nová studie, která sledovala děti celých osm let, přinesla výsledky, jež jdou proti všemu, co rodičům dlouho říkáme. Více času u obrazovek bylo spojeno s lepší funkcí mozku — ale než začnete měnit pravidla v rodině, měli byste slyšet jednu důležitou věc.

Vědci se už desítky let potýkají s záhadou z jaderné fyziky. Některé atomy produkují více nízkoenergetických gama paprsků, než by měly — a nikdo nevěděl proč. Nová studie teď tento případ rozluštila. A odpověď se skrývá v něčem, čemu se říká „skrytý magnetismus" uvnitř atomových jader.

V lednu 1961 se u malé vesnice v Severní Karolíně zřítil bombardér B-52. Do okolních polí dopadly dvě vodíkové bomby — každá 250× silnější než ta, která zničila Hirošimu. Nejhorší na tom je, jak blízko byly USA tomu, aby na vlastním území odpálily jadernou zbraň. A tenhle děsivý příběh vláda tajila desítky let.

Představte si, že bychom mohli do vašich mozkových buněk vyslat tiny lékařské bojovníky, kteří opraví, co je poškozené. Přesně tohle se podařilo výzkumníkům z University of Essex pomocí umělé inteligence. A možná jde o jeden z nejzajímavějších průlomů, které jsme v oblasti neurodegenerativních onemocnění viděli.

Vědci zjistili, že v naší krvi se skrývají neviditelné stopy, které prozradí, jak naše tělo zareaguje na očkování. A umělá inteligence už dokáže tyto stopy přečíst ještě před tím, než dostaneme vakcínu. Tento objev by mohl zásadně změnit přístup k personalizované medicíně a strategiím očkování.

japonští vědci právě natočili chemickou přeměnu tak rychlou, že se vám z toho zatočí hlava — sledovali vznik elektronického stavu za pouhých 30 femtosekund. To je rychlejší, než si dokážete vůbec představit. Jejich objev o tom, jak se určité materiály mění, když je zasáhne světlo, by jednou mohl vést k počítačům a elektronice, které budou fungovat způsoby, o kterých jsme nikdy neuvažovali.

Vědci objevili stopy prastaré skalní stěny, která by mohla objasnit jednu z největších záhad geologie – chybějící miliardu let v záznamech Grand Canyonu. Tento obří zaniklý útes, vzniklý při rozpadu superkontinentu, mohl zničit obrovské množství hornin ještě předtím, než vůbec vznikla řeka Colorado.

Představte si, že najdete dokonale zachovalý otisk prstu na artefaktu ze starověkého Říma — působivé, ale vlastně vás to nepřekvapí. Teď si ale představte, že byste našli měkkou, pružnou tkáň na fosilii, která je starší než dinosauři, starší než stromy, starší než skoro všechno, co si spojujeme s „komplexním životem". Přesně to se stalo, když paleontologové znovu prohlédli fosilii lilijice, která tiše ležela v muzejní sbírce celé roky.

Představ si dva typy částic, které by se podle fyziky měly odpuzovat – a přesto nějak drží za ruce a vytvářejí něco zcela nového. Přesně tohle fyzici z Monash University právě objevili – a může to změnit celý náš pohled na kvantový svět.

Zásadní švédská studie ukazuje, že účast na screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku může snížit riziko úmrtí na tuto nemoc až o 43 procent. Vědci sledovali více než 376 tisíc lidí po dobu až 14 let a výsledky jsou prakticky nepopiratelné. Tak proč se tolik lidí této potenciálně život zachraňující prohlídce vyhýbá?

Určitě znáš to rčení, že jsi tím, co jíš. Včely to ale berou doslova – a ve způsobu, jakým si hlídají svůj jídelníček, jsou mnohem chytřejší, než si vědci kdy mysleli. Nový výzkum ukázal, že tyto malé opylovače dokážou rozpoznat, když je jejich potrava nevyvážená, a podle toho regulovat, kolik toho snědí. A tady přichází ta věc, která je daleko důležitější, než bys asi čekal.

Záhada muže ze Somertonu zmátla detektivy celého světa. Taky osmdesát let trvalo, než se podařilo díky nejmodernější technologii DNA odhalit jeho totožnost. A co všechno stálo za jeho smrtí? To je podivnější než cokoliv, co by dokázal vymyslet sebedrsnější autor detektivního románu.

Sicilský lovec pod hladinou se potopil do hlubin, že si prý prohlédne velký kámen. Místo toho narazil na dokonale zachovalou římskou obchodní loď plnou stovky starověkých hliněných džbánů. Ležela tam téměř dva tisíce let a čekala, až ji někdo znovu objeví. To je ale šťastná souhra okolností!

Archeologové na prašném nalezišti ve východním Egyptě možná vyřešili záhadu, nad kterou si experti lámu hlavu už víc než sto let. Nově objevený nápis vytesaný do kamene by mohl označit místo, kde stála legendární ztracená město Mesn — a příběh, který se za tímto objevem skrývá, je vážně fascinující.

Vědci právě objevili tisíce sudů s radioaktivním odpadem ležících na dně Severního Atlantiku — a přitom našli jen zlomek toho, co tam dole ve skutečnosti je. Je to příběh o tom, co se stane, když necháme naše nejnebezpečnější problémy zmizet tam, kde se na ně nejlíp zapomene.

Vědci narazili na podivnou věc u kvantových systémů. Energie, kterou jsme považovali za zbytečný odpad, by mohla být ve skutečnosti poklad. Výzkumníci z Univerzity v Basileji přišli na to, jak využít světlo částic, které všichni považovali za dávno ztracené.

Vědci z Japonska přišli na to, že pokrytí stříbrných nanočástic běžným polymerem výrazně zlepšuje naši schopnost stříhat a přeskupovat DNA. Tento objev by mohl otevřít cestu k lepším genovým terapiím, vakcínám proti rakovině i plodinám odolným vůči chorobám.

Vědci konečně rozluštili záhadu, která fyziky trápila desítky let. Pomocí výkonných laserů ostřelovali malé vzorky diamantů a zjistili, co se s nimi děje při tlacích, jaké panují uvnitř ledových planet. Tím vyřešili tvrdohlavý nesoulad mezi laboratorními experimenty a počítačovými předpověďmi, nad kterým si vědci láamali hlavu zhruba dvacet let.

Vědci přišli na zajímavou věc. Váš mozek používá putující vlny elektrické aktivity, aby se vypořádal s chaosem okolního světa. Tyto záhadné vlny možná vysvětlují, proč občas přehlédnete něco, co máte doslova před očima. A fungují dost podobně jako způsob, jakým se umělá inteligence učí jazyky.

Vědci přišli na to, že mikroskopické vrásky v grafenu — materiálu tenkém jen jeden atom — dokážou vytvářet elektrické jevy pouze díky svému tvaru. Je to podobné, jako kdybyste zjistili, že správným přehnutím papíru byste z něj udělali zdroj energie, jen s tím rozdílem, že tady jde o struktury menší než virus.