Mount Rainier tiká jako časovaná bomba — a to nejhorší? Nemusí dokonce ani vybuchnout, aby zničil celá města kolem Seattlu. Vědci se snaží pochopit smrtící bahnotoky neboli lahary, a upřímně? Měli bychom tomu věnovat pozornost.

Vědci zjistili, že určitý typ „operace paměti" může pomoci dospělým vypořádat se s hluboce zakořeněným strachem ze selhání, který vychází z kritiky v dětství — a způsob, jak na to, vás možná překvapí. Toto zjištění se týká každého, kdo někdy pocítil, že musí být dokonalý, aby si zasloužil být milován.

Nový výzkum ukazuje, že rostoucí hladiny oxidu uhličitého v atmosféře mění chemické složení lidské krve. A zdá se, že mladší generace jsou tímto pozvolným biologickým posunem zasaženy nejvíc. Vědci se domnívají, že možná žijeme v době, kdy se s celým lidstvem odehrává bezprecedentní experiment — a vůbec o něm nevíme.

Představte si, že byste mohli uložit každou fotku, video a soubor, jaký jste kdy vytvořili, do prostoru menšího než zrnko soli. To je vize DNA datového úložiště – a vědci jsou teď o obrovský krok blíž k jejímu splnění. Vyvinuli zařízení, které spotřebovává stokrát méně energie než současné technologie.

Vědci odhalili znepokojivou souvislost. Dusičnan sodný – ano, ta samá chemikálie používaná k konzervaci slaniny a uzenin – by mohl souviset s nárůstem sebevražd mezi mladými lidmi ve Velké Británii. Nová studie ukazuje, že tato běžně dostupná látka může hrát výrazně větší roli v předčasných a odvratitelných úmrtích, než kdokoli tušil.

Vědci možná právě rozluštili jednu z nejzajímavějších záhad historie – tajemné písmo Velikonočního ostrova. A upřímně, výsledky jsou daleko fascinující, než jsem čekal.

Vědci vyvinuli revoluční gel, který dokáže obnovit zubní sklovinu – a to pomocí úplně stejných bílkovin, které naše tělo používá k stavění zubů. Žádné další zubní kazy, žádné plomby. Zuby, které se dokážou samy opravit. Zní to jako sci-fi, ale možná už brzy bude realita.

Vědci z urychlovače částic našli stopy, které naznačují, že částice držící naše atomy pohromadě jsou podstatně podivuhodnější, než co se píše v učebnicích. Jejich objev ukazuje, že „lepidlo" v protonech možná nese jednu ze základních vlastností hmoty — a pokud mají pravdu, fyzika se bude muset přepsat.

Vědci právě zjistili, že mořští i suchozemští červi dokážou trávit přírodní plast – a tenhle objev úplně mění naše představy o tom, jak se uhlík pohybuje v ekosystémech. Je to jeden z těch objevů, u kterých se člověk zamyslí, co všechno nám o přírodě ještě uniká.

Vědci z MIT přišli s objevem, který by mohl převrátit naše představy o tom, jak spolu souvisí jazyk a myšlení. Ukázalo se, že mozek dokáže řešit složité logické problémy i tehdy, když jsou jeho jazyková centra zcela mimo provoz. Toto zjištění zpochybňuje tisícileté filozofické debaty o tom, jestli k myšlení potřebujeme slova.

Oblíbená evoluční teorie vysvětlující, proč se mravenci, včely a vosy vyvinuli v vysoce sociální kolonie, možná potřebuje zásadní přepracování. Nový výzkum, který analyzoval téměř 69 tisíc druhů hmyzu, naznačuje, že genetický systém, který byl dosud obviňován z pohánění eusociálního chování, ve skutečnosti není tím viníkem.

Někdy ty nejzajímavější objevy nejsou zakopané někde v zemi – jsou schované přímo před námi, v muzejních skladech. Vědci v Japonsku nedávno znovu prozkoumali starou fosilii mosasaura a našli kosti, které byly celých třicet let přehlížené. Jedna z nich se v japonských nálezech nikdy předtím neobjevila. A to nejlepší na tom? Struktura lebky tohoto tvora se naprosto neshoduje s ničím, co vědci dosud zdokumentovali.

Když výkonný vesmírný teleskop Jamese Webba zaměřil svůj zrak na Neptun, zachytil něco, co vědce překvapilo: jílové minerály na měsících, které by je vůbec neměly obsahovat. Nyní se výzkumníci domnívají, že našli důkaz katastrofické kosmické srážky, která před miliardami let zásadně přetvořila celý měsíční systém této ledové planety.

Vědci pozorovali jeden z nejnásilnějších jevů, jaký vesmír může nabídnout — černá díra roztrhala obří hvězdu. Největší překvapení ale přišlo poté: něco z toho zničujícího střetu přežilo. Uvolněná energie byla tak monumentální, že naše Slunce vypadá jako tichý záblesk vedle ní.

Vědci zjistili, proč se pořád vracíme k těm samým volbám, i když máme na dosah lepší možnosti. A prozradím rovnou — není to proto, že bychom všechno pečlivě zvážili. Mozek je zkrátka otrokem zvyku a teprve teď začínáme tušit, jak silný ten vliv je.

Vědci objevili zcela nový druh skokana. Na jednom z nejslavnějších paleontologických nalezišť planety se přitom ukrýval roky přímo před očima. A tady přijde ten největší twist: fosílie ležely v muzejních sbírkách od padesátých let. Prostě jen čekaly, až se najde někdo, kdo se na ně podívá znovu.

Vědci narazili na něco, co vůbec nečekali — vzácný typ rozpadu částic, který se objevoval mnohem častěji, než by měl. Teď se snaží zjistit, jestli objevili něco opravdu nového o tom, jak vesmír funguje, nebo jestli jde jen o nějakou chybu v měření.

Vědci zjistili, že v půdě naší planety se táhne naprosto neuvěřitelné množství houbových sítí – tak rozsáhlé, že by dokázaly obtočit vzdálenost k Plutu téměř dvě stě tisíckrát. A tohle teprve začíná být zajímavé: někteří výzkumníci se totiž domnívají, že tyto sítě možná vlastně mají vědomí.

Co když smrt není jen jednosměrka? Nový výzkum se staví proti našim nejzákladnějším představám o hranici mezi životem a smrtí. A důsledky? Upřímně, bere to dech. V laboratořích se daří obnovovat buněčnou aktivitu v mozcích, které jsme považovali za mrtvé. Provádějí se kontroverzní experimenty, které posouvají hranice toho, co vůbec znamená být naživu. Vstupujeme do podivné nové éry, kde konec možná není tak definitivní.

Vědci odhalili poměrně znepokojivou věc o tom, co se děje ve vašich střevech, když se šetří s vlákninou. Vaše prospěšné střevní bakterie, když zůstanou hladové, totiž mohou začít pojídat výstelku vlastního střeva. Dobrá zpráva ale je, že existuje nově objevený typ rostlinné bílkoviny, který by mohl pomoct udržet vaši střevní mikrobiom – a tím i vás – v pohodě.